news menu leftnews menu right

Co je to Prajzská

  • Mezi hranicemi s Polskem, řekou Opavou a Odrou leží Hlučínsko. Lidé, kteří tam žijí, potkal zajímavý osud.
     
    Aniž by se někam stěhovali, stali se z nich Prusové (proto název Prajzská), Čechoslováci, Němci a nyní Češi. Po Prusech v nich zůstal smysl pro pořádek a pracovitost, kterou neztratili ani za doby budování komunismu. Soudruzi je považovali za nespolehlivé a hanlivě je nazývali Prajzáky. Zajímavé příběhy místních lidí, jejich zvyky i místní speciality postupně najdete na těchto webových stránkách.
     

    Tvořit je můžete také vy. Znáte nějaký zajímavý recept? Setkali jste se se zajímavým člověkem? Víte o nějaké místní zajímavosti? Znáte nějaký speciální výraz v nářečí, který jinde neznají?
     
    Pak pište na e- mail:
    prajzskenoviny@seznam.cz
    Liana Melecká

Nejnovější

Svatý Martin přijede na perníkovém koni

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní p....

Studentky navrhly unikátní betlém. Dřevo napustí olejem Svatého Kříže

Opava. Návrh betlému tří studentek opavské Střední školy průmyslové a umělecké, zvítězil v soutěži vyhlášené opavským magistrátem a ozdobí letošní v....

Příběh ze záhrobí se prodává sám

Dolní Benešov. Nedávno vyšla dolnobenešovské spisovatelce Anně Malchárkové nová knížka Záhada kamenného svědka. Autorka se v ní vrací ke krvavé vraždě b....

Bio zahrádka přinesla úrodu. Patnáct obřích dýní

Chuchelná. Žádný pěstěný trávník, ani módní štěrkové záhony s okrasnými travami. Zahrádka před domem Antonína Pavlíčka v Chuchelné, vypadá jako ....

Kravaře mají nejlepší trafiku

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénk....

Byla jsem přitom

Praha. „Zavřít hranice. Soudit se o kvóty. Jinak nové volby.“  To bylo ústřední přání asi šesti tisíc lidí, kteří se v sobotu sešli na Hradčanském ná....

Chceš stavět? Zaplať silnici a daruj městu

Kravaře. Majitelům stavebních pozemků v Kravařích, které nejsou napojeny na veřejné sítě, ani komunikace, věnovali zastupitelé novoroční dárek. Jsou to zás....

Kravařský odpust vydělal milion, Kutský ani korunu

Kravaře. Po dlouhých letech se Kravařští dozvěděli, kolik město vydělalo na největší akci celého roku, Kravařském odpustu. Na pronájmu pozemků a veřejného pro....

Zručné ruce si poradily s perníkovým mořem

Bohuslavice. Zdá se, že bohuslavické perníkářky každým rokem zvedají laťku svých dovedností. Letos se rozhodly vytvořit z perníku přímo moře. „Do Boh....

Kravařský kostel ozdobí unikátní vitráž

Kravaře. Obraz Panny Marie rozvazující uzly objevil papež František, v době svého studijního pobytu v německém Augsburku. Toto zobrazení bude motivem nové vitr....

Baner

  •  

    Místo pro vaši reklamu

Počítadlo návštěv:
Svatý Martin přijede na perníkovém koni
Napsal uživatel Liana Melecká   
Sobota, 26 Listopad 2016 10:48

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní perníkářky a perníkáři představovat, co jejich šikovné ruce vytvořily.

„Tentokrát jsme tvořili na téma "Od sv. Martina až do Hromnic". Takže lidé uvidí perníky jak s náboženskou tématikou ( Martin na bílém koni, sv. Barborka, sv.Mikuláš, Betlém, Tři králové, či andělské chóry), tak různé zvyky a tradice. Například svatomartinská perníková husa, přástky s perníkovým kolovrátkem, pohádkovou knihou, štědrovečerní tabule s perníkovým talíři, rybou a vánočkou a spoustou ozdob i dárečků pod stromečkem,“ prozradila jedna z pořadatelek výstavy Magdalena Birtková.

Pro ty, kdo si chtějí vyrobit něco vánočního vlastnoručně, je opět připravena adventní dílna pro děti i dospělé. Po setmění, v pět hodin odpoledne Bohuslavičtí rozsvítí svůj vánoční strom.

Kromě inspirace perníkovými výrobky si mohou lidé nakoupit výrobky místních řemeslníků a výrobců. Med od včelařů, adventní věnce, paličkovanou krajku a k tomu u kávy ochutnat domácí cukroví i koláče. Výstava je otevřena v sobotu a neděli od půl druhé do sedmi hodin do večera. A v pondělí od devíti do šesti hodin večer.

roj: http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/bohuslavice-pozvanka-kouzlo-a-vune-perniku25112016.html

 
Studentky navrhly unikátní betlém. Dřevo napustí olejem Svatého Kříže
(2 Hodnoceno, průměr 3.50 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Čtvrtek, 20 Říjen 2016 17:07

Opava. Návrh betlému tří studentek opavské Střední školy průmyslové a umělecké, zvítězil v soutěži vyhlášené opavským magistrátem a ozdobí letošní vánoční trhy. Autorky návrhu nyní tráví většinu času v dílně, kde za pomoci spolužáků a jejich pedagogů opavský betlém vyřezávají.

 

„Studenti oboru design hraček dostali loni na jaře toto téma, jako zadání pro ročníkový projekt. Soutěž vyhlásila kancelář primátora Opavy a účastníci měli navrhnout betlém v životní velikosti na vánoční trhy.  

Jednotlivé díly měly být rozebíratelné, skladné, a aby je šlo lehce přemístit,“ vysvětlil koordinátor projektu a zástupce ředitele pro umělecké obory Lubomír Anlauf.

 

Studentky vyrobily i model

Autorkou návrhu figur Svaté rodiny je Pavla Václavíková a její dvě spolužačky Kristýna Martiníková a Alena Rejkubová zaujaly zadavatele svým projektem přístřeší, kde Ježíšek, Marie a svatý Josef složí hlavu. „Inspirovaly jsme se v knihách a na internetu.

Každá navrhla svou představu a pak jsme to spojily dohromady. Kromě grafického návrhu jsme vyrobily i model v měřítku jedna k jedné,“ prozradila Rejkubová.

Autorky betlému (zleva) Kristýna Martiníková, Pavla Václavíková, Alena Rejkubová. FOTO PATRIK KOZÁK

Postavy napustí olejem Sv. Kříže

Jejich původní návrh chléva se během výroby vyvíjí a upravuje. Dřevo bude přírodní, napuštěné příznačně olejem Svatého Kříže a místo prken přikryje střechu pravý modřínový šindel. Aby vynikly postavy Svaté rodiny, upustili výrobci od zadní stěny, zato ve štítu chléva přibude velká hvězda. „Uvidíme, jak to bude vypadat na místě. Asi postavy jen nasvítíme,“ doplnil Anlauf. Vše musí být hotovo poslední týden v listopadu, proto výrobní tým tří autorek posílil ještě Vojtěch Sofka a Julie Drtilová.

 

 

ROZHOVOR:

Bála se, že odštípne, co nemá

S těmito pocity zápasila autorka podoby Svaté rodiny, dvacetiletá Pavla Václavíková z Kravař, když poprvé uchopila do ruky dláto a začala opracovávat první postavu. Aby vše zvládla, začala s učením už o prázdninách

 

Kdo vás do řezbařiny zasvětil?
Začala jsem chodit do ateliéru našeho učitele a sochaře Daniela Klose. Měla jsem obavu, jestli mi řezbařina půjde, když jsem to nikdy nedělala. Zaučoval mě denně celý srpen a hodně mi to pomohlo.

Jaké byly začátky?
Zpočátku jsem se bála, že když do dláta moc udeřím, odštípnu toho víc, než bych chtěla. Ale když mě můj učitel uklidnil, že se to vždycky dá nějak napravit, strach mě přešel.

Co ruce? Žádný úraz během práce?
Ne. Asi proto, že mně to hodně bavilo, jsem se trefila, jenom do dřeva (smích)

Z čeho jste sbírala inspiraci při tvoření návrhu?
Hodně nám pomáhala naše učitelka Gabriela Bernardová. Nosila nám do hodiny podklady z knih, z historie i fotky betlémů. Do soutěže jsem poslala tři verze podob svaté rodiny, ze kterých zástupci magistrátu vybírali.

Vybrali podle vás tu nejlepší?
No, trochu jsem měla problém s podobou Josefa. Myslela jsem, že vyberou postavu z profilu, ale jim se zalíbila ta zepředu. Nebyla jsem si jistá, jestli to zvládnu vyřezat. Přece jenom je to pro začátečníka složitější.

Kolik soch lidé na letošních trzích uvidí?
Zatím tři základní. Stojící Josef, klečící Marie a Ježíšek v jesličkách. Máme obrysy všech tří postav a rozpracované dospělé postavy. O detailech Ježíška ještě debatujeme.

Takže příští vánoce přibudou další?
Ano, další tři.

Co rodiče? Zajímá je to?
Rodiče mi fandí. Nejvíc se o to zajímá ségra a babička.

 
Příběh ze záhrobí se prodává sám
Napsal uživatel Liana Melecká   
Neděle, 02 Říjen 2016 13:42

Dolní Benešov. Nedávno vyšla dolnobenešovské spisovatelce Anně Malchárkové nová knížka Záhada kamenného svědka. Autorka se v ní vrací ke krvavé vraždě bolatického učitele, která se odehrála před více jak sto lety. Jen co se totiž tento příběh, vydaný před devíti lety pod názvem Kamenný svědek,  dostal do povědomí lidí, začaly se dít věci, jako ze seriálu zabývající se záhadami ze záhrobí „Věřte nevěřte.“

„Lidé se mi začali svěřovat s paranormálními zážitky, které se jim staly v okolí kříže, postaveném na památku tragické smrti Oskara Kuroně u cesty na Chuchelnou. V obavách, aby se jim lidé nevysmáli, to dlouho tajili. A nebyli sami, i mně potkalo něco podobného,“ prozradila Malchárková. Podrobnosti už odmítá sdělit a odkazuje čtenáře na knihu, která znovu popisuje velkou lásku a tragický konec života jen čtyřiadvacetiletého mladého učitele.

Vypadá to, že se tato strategie se autorce vyplácí. Kniha jde dobře na odbyt i bez reklamy. „Stačilo, když jsem svým příznivcům oznámila, že jsem vydala novou knížku a ti, co ji četli mi reklamu udělali sami,“ doplnila Anna Malchárková.

 

Autorka vydala:

Od všeckeho trošku (2006) Poztrácené korálky (2006) Kamenný svědek (2007) Modrá barva duhy (2009) Grunt (2011) Album (2012) Vyhnalovec (2014), Záhady kamenného svědka (20016)

 
Bio zahrádka přinesla úrodu. Patnáct obřích dýní
(3 Hodnoceno, průměr 2.67 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Čtvrtek, 29 Září 2016 16:24

Chuchelná. Žádný pěstěný trávník, ani módní štěrkové záhony s okrasnými travami. Zahrádka před domem Antonína Pavlíčka v Chuchelné, vypadá jako z dob našich babiček. Letos na ní vyrostlo patnáct obřích dýní.

Ty největší měří po obvodu  na délku dva metry a na šířku stošedesát centimetrů. „Snažím se pěstovat zeleninu jako to dělala moje maminka. Zahrádka před domem je na svahu, orientovaná na jih a zezadu chráněná domem. Takže tu vyroste skoro všechno, co zasadím,“ vysvětluje Pavlíček. Většinou sadí semena dýní z minulé úrody, ale letos koupil balíček dýňových semínek v Lidlu. V dubnu je zasadil do kbelíku plného kompostu.

"Když vyrašily listy, počkal jsem do „třech zmrzlých" a přesadil jsem je do zahrádky. Aby se dobře ujaly, přikryl jsem je sklenicí od okurek a pohnojil zředěným trusem od slepic.

 

Antonín Pavlíček se svou úrodou a společníkem kocourem.  FOTO LIANA MELECKÁ

O zbytek se postaral „ten nahoře,“ Hodně pršelo, takže jsem nemusel ani polívat,“ prozradil úspěšný zahrádkář, který základní vědomosti o zahradničení získal od svého otce. Ten byl zakladatelem místního svazu zahrádkářů a včelařů. Když otec zemřel, staral se Pavlíček o ovocný sad, zeleninovou zahradu a pole s maminkou. Dnes zůstalo vše jen na něm a společnost mu dělá jeho oblíbený rezavý kocour. 

Největší dýně už rozdal rodině a jednu dokonce obdivovali obyvatelé polských Krzanowic během dožínek. Zbytek úrody ještě získává správnou barvu na zahrádce. Hned vedle dýní se na keřích červenají rajčata, dozrává paprika a červená vinná réva, česnek, i cukety. Raritou je také vzrostlý ořech. Nerostou na něm však ani ořechy vlašské, ani lískové, ale para ořechy.

Para ořechy

Kromě zahradničení má Antonín Pavlíček ještě jednoho zajímavého koníčka. Společně se svým bratrem, dvojčetem, si sami sestavili za domem hvězdárnu. Dnes je zařízení natolik dokonalé, že člověk může bez problémů sledovat i takové detaily, jako ledovec na Marsu.

 

Zahrádkář se svým dalekohledem

 

 
Kravaře mají nejlepší trafiku
Napsal uživatel Liana Melecká   
Neděle, 22 Květen 2016 16:10

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénko“ spolu s dalšími pěti majiteli z celé ČR.

„Do soutěže jsem se přihlásila sama. Poslala jsem fotografii, napsala něco o sobě, jak dlouho ji provozuji, co prodávám, jak mám noviny a časopisy vystaveny a jak se chovám k zákazníkům,“ prozradila Lišková.

V prvním kole porotci trafiku vybírali podle zaslaných materiálů a ty, co postoupili do druhého kola osobně navštívili. 

Kontrolovali, zda vše co majitelé uvedli je pravdivé, a každou zhodnotili. Nakonec vybrali šest nejlepších. Tři s prodejem přes okénko a tři s pultovým prodejem.

Na vyhlášení vítězů jela Magda Lišková 18. května do Prahy. Gala večer se konal stylově na Žižkovské věži. „Byl to zážitek a moc se mi tam líbilo. Dostala jsem diplom, finanční odměnu a krásnou kytici,“ přiznala výherkyně.

 

 
Stovky barevných sklíček, a je tu madona
(1 Hodnoceno, průměr 1.00 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Čtvrtek, 24 Březen 2016 10:31

Praha. Kravaře. Na každého, kdo jednou vejde do uměleckého sklenářství Jiřička Coufal, dýchne kus historie. Skříně plné historického skla, starý krucifix, na stěně diplom, opravňující zakladatele Josefa Jiřičku učit žáky vyrábět umělecké vitráže, a všude kolem ukázky umění současných i minulých pracovníků.

Právě v této dílně, založené již od roku 1935, začnou tvořit vitráž Panny Marie rozvazující uzly. Ta zdobí okno chrámu svatého Bartoloměje v Kravařích ve Slezsku.

„Vycházeli jsme z představy kravařského faráře Daniela Víchy, použít motiv bavorského barokního obrazu, který si oblíbil papež František. Protože, ale vitráž bude v okně negotického kostela, upravil jsem návrh v duchu 19. století,“ prozradil výtvarník a autor návrhu Radek Páník.

Madonu nakreslí na papír

Barevnou madonu se dvěmi anděly po stranách ohraničil šedobílým rámem z ornamentálního čirého skla a pod nohy Marie přidal kravařský kostel, ke kterému putují věřící.

Po velikonocích zdejší tým zamíří do Kravař, zaměřit okno kostela. A výroba vitráže může začít. „Figury zvětšíme v měřítku 1:1 a zkopírujeme na šablonový papír. Vypadá to, že madona bude vysoká asi dva a půl metru,“ doplnil Petr Coufal, žák syna zakladatele, akademického malíře Josefa Jiřičky a Martina Jiřičky, který nyní dílnu vede.

 

Výtvarník Radek Páník ukazuje vypálený díl vitráže

FOTO LIANA MELECKÁ

 

Vznikne obří puzzle

Nákres pak výtvarník rozdělí na jednotlivé části, takže vznikne takové obří puzzle. „Každému dílu určím barevný odstín skla. K tomu máme vlastní vzorník,“ vysvětloval Páník a pro názornost vytáhl ze skříně krabici plnou zelených sklíček.

Pak zaměstnanci začnou z barevných skel vyřezávat navržené díly. Nejvíce času však zabere další fáze výroby – malba a stínování. „Je to kombinace olejové a vodové sklenářské barvy. Až bude vše hotovo, pojedou naplno obě vypalovací pece. Než vše vypálíme, počítám, uplynou tři měsíce," řekl Coufal. Teprve potom pracovníci díly skla poskládají do olověných profilů, které následně celoplošně pocínují. Jednotlivé segmenty pak v Kravařích osadí do okna místního chrámu.                                                                                                            Malovaný díl před vypálením 

Umělecké sklenářství Jiřička-Coufal

Tato specializovaná dílna na malbu na sklo a vkládání skla do olova existuje od roku 1935 v Praze. Založil ji Josef Jiřička senior, který zde realizoval návrhy vitráží Maxe Švabinského pro katedrálu sv. Víta na Pražském hradě,  díla Karla Svolinského, Jana Baucha, Vladimíra Sychry, nebo Cyrila Boudy.

 

 

Barokní obraz, z něhož návrhář vycházel Takto bude vypadat kravařská vitráž

V roce 1964 ho vystřídal jeho syn, absolvent sklářské školy v Novém Boru a Vysoké školy umělecko průmyslové v Praze, Josef Jiřička junior. Realizoval zde vitráže pro kostely svatého Bartoloměje v Kolíně, svatého Bartoloměje v Plzni, v Rakovníku, Velkém Boru, Mostě, Košicích, nebo Libiši. Vyrobil vitráže podle návrhu Karla Svolinského, Jana Baucha, Cyrila Boudy.

V letech 1991 až 2002 se na vedení dílny podílel třetí v generaci mistrů, Martin Jiřička.

V současnosti dílna pokračuje v tradici rodiny Jiřičků pod vedením Petra Coufala,. Téměř devadesát procent jejich výroby tvoří restaurátorské práce historických vitráží z celé české republiky. Zájemci o práci se sklem si zde mohou prohlédnout unikátní sklad historických skel z přelomu 19. a 20. století, originální malby na sklo od Maxe Švabinského, či původní vzorník secesních vitráží.

 

 
To, co jsem vyřešil, jsem musel dostat z hlavy. A vznikla kniha
(1 Hodnoceno, průměr 1.00 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Středa, 09 Březen 2016 14:14

Hlučín. K čemu sloužily záhadné obrazce na planině NAZCA? Používali pravěcí lidé knoflíky?  Takovéto otázky víří už roky v hlavě Jiřího Sonnka z Hlučína. Vlastní řešení záhad,  se kterými se potýkají odborníci na celém světě, nyní publikoval v knize Od knoflíkové dírky k rozluštění záhady Nazca.

1) Jak dlouho vám trvalo připravit materiál k napsání knihy?
Určitě pět let, ale v hlavě jsem některé věci nosil již dávno před tím, než jsem se rozhodl napsat knihu. Musel jsem to dostat z hlavy, proto vznikla kniha "Od knoflíkové dírky k rozluštění záhady NAZCA".

2) Kdo vám vydání financoval? Našel jste nějakého sponzora?
Oslovil jsem Lanex Bolatice a Jutu Hradec Králové s tím, že si do knihy mohou vložit celostránkovou reklamu. Bohužel jsem neuspěl, mají vysoké náklady na výrobu a musí šetřit. Do knihy, jejíž hlavní části je výroba provazů by se to přitom hodilo.

Jiří Sonnek před obrazci planiny NAZCA

3) Takže jste vše financoval ze své kapsy?
Ano, celé vydání a všechny náklady na výrobu jsem financoval sám. O návratnosti investice silně pochybuji, mladí lidé knihy nekupují a nečtou. Vystačí si z mobilem a počítačem.

4) V knize řešíte různé záhady z minulosti. Jak si je vybíráte?
V dnešní době počítačů a satelitů se otevřely nevídané možnosti věci studovat a prověřovat bez nutnosti daná místa osobně navštívit, ostatně, cesta do pravěku se dá zrealizovat jenom virtuálně. Některé věci mne napadnou náhodně, na některé narazím v knihách. Některé záhady vysvětlil pokrok v bádání a dnešní technické možnosti. Některé, v knihách popsané záhady často nejsou v kontextu doby, například arktické podnebí v době vzniku jeskynních maleb. Minulá doba při vysvětlování různých nálezů často nebrala v úvahu logiku věci a inteligenci naších předků podceňovala. Snažím se to napravit.

5) Co potom? Napřed si uděláte model a pak popíšete, jak to mohlo probíhat?
Své nápady vždy prověřím, vyrobím model nebo provedu archeologický experiment, který musí můj nápad (hypotézu) potvrdit a v praxi funkčnost potvrdit. 

Kdo je Jiří Sonnek?

Žije a působí v Hlučíně. Profesí je elektronik a již pětatřicet let se zabývá katodickou protikorozní ochranou v zemi uložených dálkových plynovodů i vodovodů. Rád cestuje za lidmi, kteří žijí původním způsobem života. Byl na Sumatře, projel  thajskou džunglí, pobyl mezi nomády na Sahaře. Jeho srdce však patří Tibeťanům a jeho cesty často míří do Nepálu. Rád také píše a zveřejňuje staré příběhy v hlučínském nářečí

6) Které vyřešení záhady si nejvíc ceníte a která vám zabrala nejvíc času?
Rozhodně vyřešení záhadných obrazců na planině NAZCA. Ten zdánlivý problém mohu pořád vylepšovat, upřesňovat detaily, které do sebe zapadají jako ozubené kolečka. 

7) Musí to být asi hodně časově náročné? Jak dlouho vám trvá, než jednu záhadu vyřešíte?
To je různé, něco mne napadne jako blesk a něco musím dlouho zkoumat, upravovat, měnit. Dobrý nápad nebo myšlenka se vybaví jenom člověku s širokým rozhledem a všeobecným vzděláním. Říká se, na dobrou myšlenku musí být člověk připraven. Mi osobně hodně pomohlo cestování. Cestování a poznávání je důležitou formou utváření osobnosti. Podle mne minulá doba, kdy nebylo možno volně cestovat po světě, velice poškodila naší společnost. Bylo to zlo, které se bude ještě dlouho projevovat. 

8) Ozvali se vám i další badatelé, kteří se podobnými záhadami zabývají?
Většinou jsem je musel oslovit sám. Od některých dostávám úžasné dopisy a gratulace, poděkování za vyřešení problémů, s kterými si nevěděli rady. Odborníci na Nazku  moji hypotézu zatím zametají pod koberec. Chápu je, celý život se věnovali problému NAZCA, smažili se v horku pouště Atacama, vydávali knihy (nejobsáhlejší díla pojednávající o náboženských rituálech, vztahem čar ke hvězdám a podobně) a pak přijde amatér, který jim vezme lopatičku i s kyblíčkem. Ti mne rádi mít nemohou. Přesto jsem s mým poznáním musel vyjít ven, vysvětlit to co není potřeba hledat ve hvězdách, ale co leží před nosem.

9) Kde skladujete své modely?
Doma, v garáži, na zahradě, podle velikosti. Některé tvoří vkusné doplňky v bytě.

10) Co Muzeu Hlučínska? Jak se k tomu tato instituce staví?
Zatím o sobě víme, rozhoduji se, zda dřív uspořádat výstavu v Hlučínském muzeu, nebo v Dolních Vítkovicích.

11) Co na váš koníček říká rodina?
Myslím, že jsou na moji knihu, a také na mé vystoupení v celostátním vysílání televize Dobré ráno hrdí.

12) Kromě řešení záhad také podnikáte cesty do Nepálu. Co vás tam láká a neplánujete vydat cestopis? 

Na tom již usilovně pracuji, bude se to jmenovat "Kamínky z Nepálu". Cestopisů o této exotické zemi vyšlo mnoho, proto v připravované knize popisuji způsob života tamních lidí, jejich radost ze života a způsob obživy. Zdůrazňuji věci, ktrrých sjme se zbavili, nebo o které nás připravily technické vymoženosti. V Nepálu je možné takové příjemné a radostné věci ještě zažít. Čtenáře chci zatáhnout do různých příběhů takovým způsobem, aby se rozhodli Nepál navštívit a prožít to, co lze jen obtížně popsat.

 
Byla jsem přitom
(2 Hodnoceno, průměr 1.50 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Sobota, 06 Únor 2016 20:17

Praha. „Zavřít hranice. Soudit se o kvóty. Jinak nové volby.“  To bylo ústřední přání asi šesti tisíc lidí, kteří se v sobotu sešli na Hradčanském náměstí v Praze. Poklidnou demonstraci uspořádalo hnutí Blok proti Islámu spolu s Úsvitem národní demokracie. Demonstraci si na vlastní kůži prožila redaktorka Prajzských novin Liana Melecká.

Moje cesta začala před jednou hodinou na Vítězném náměstí v Dejvicích. Tam se shromáždily asi čtyři stovky demonstrantů, kteří si přáli Evropu bez EU. Pod dohledem desítek policistů a několika jejich doprovodných vozidel se průvod vydal směrem k Loretánskému náměstí. Již cestou se přidávali další účastníci protestu, takže Loretánské náměstí zaplnila téměř  tisícovka lidí.

Protože jsem z médií byla varována, že průchody na Hradčanské náměstí obsadí policisté a budou kontrolovat doklady těch, kteří budou chtít dojít až na Hradčanské náměstí, vydala jsem se tam už po druhé hodině. Průchod z Kapucínské ulice už byl sice obsazen černooděnci a auty, ale prošla jsem bez kontroly se skupinou německých turistů.

Hradčanské náměstí už se začalo plnit lidmi, kteří dostali stejný nápad jako já. Ve tři hodiny tam podle propočtů mého muže matematika, stálo více jak šest tisíc lidí. Žádní extrémisté ani xenofobové. Byli to lidé různého věku. Pěstěné dámy v nejlepších letech, rodiny s dětmi, mladíci i důchodci. V rukou hesla, české vlajky, vlajky s moravskou i slezskou orlicí, i Pegidy. Všichni pozorně poslouchali přímý přenos z Drážďan, kde nás zdravilo na deset tisíc příznivců Egidy. Slyšeli jsme přenos z Estonska a Finska a informaci, že ve stejnou dobu lidé demonstrují v Polsku, Slovensku, Rakousku i Austrálii.

Nekvapily mě informace mladíka z Přímé demokracie Švýcarska, který potvrdil, že ani osmnáct žádostí o povolení demonstrace proti islamizaci místní úřady nepovolily. Důvod? Nechceme, abyste se srazili s levicovými odpůrci a vyvolali nepokoje.

Po návratu domů si pouštím internet a z Novinek se dozvídám se, že na Hradčanské náměstí dorazilo asi tři tisíce lidí a z Radiožurnálu mě hlasatelka uvedla do obrazu, že to byly akce proti „údajné“ islamizaci Evropy.

 
Chceš stavět? Zaplať silnici a daruj městu
(2 Hodnoceno, průměr 3.00 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Úterý, 19 Leden 2016 15:45

Kravaře. Majitelům stavebních pozemků v Kravařích, které nejsou napojeny na veřejné sítě, ani komunikace, věnovali zastupitelé novoroční dárek. Jsou to zásady, kde město stavebníkovi určuje, jaké sítě musí za své peníze vybudovat. Pokud nechce v budoucnu platit za jejich  údržbu, musí je zdarma převést na město.

Na podruhé je prosadili zastupitelé koalice ODS, KDU- ČSL a sdružení nezávislých kandidátů Za Kravaře prosperující v čele s Aloisem Hadamczikem, na posledním zastupitelstvu před vánoci. Platit začaly 14. ledna letošního roku.

První cesta potencionálního zájemce o stavbu v bytových zónách stanovených územním plánem Kravař, tak povede za úředníky. „Odbor místního hospodářství a investiční výstavby stanoví napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, podmínky s tím související a případné finanční příspěvky. Součinnost poskytuje architekt města Kravaře a v oblasti územního plánování a stanovení plošného a prostorového uspořádání  území odbor výstavby, územního plánování a životního prostředí,“ určují zásady.

Stavebník zaplatí i územní studii 

Město se zájemcem o stavbu sepíše smlouvu, a stanoví, v jakém rozsahu zájemce bude sítě stavět (jak široká má být silnice, zda bude chodník jen na jedné straně, nebo na obou, apod). Vše schválí radní a stvrdí podpisem starostka. Pokud má stavebník pozemek na těchto plochách uvedených v územním plánu: Z4- Farská špice, Z5 Lelkova, Z7 Lelkova a Z19 Kostelní, musí za své peníze nechat vypracovat územní studii, což při cenách projekčních prací může znamenat až statisícové náklady navíc.   

Součástí stanov jsou také vzory jednotlivých smluv. „Město se finančně nepodílí na zřizování veřejné přístupové komunikace ani neposkytuje příspěvek na vybudování jiné veřejné infrastruktury. Město se pouze zavazuje svým jménem a nákladem zajistit předání zjednodušené projektové dokumentace.,“ zní ve smlouvě. Zatímco úředníci si mohou dohodnutý termín dodání této dokumentace libovolně prodlužovat, stavebníkovi hrozí za nesplnění termínu dokončení stavby penále za každý den prodlení.

Provizorní silnici si udržuj sám

Pokud se město a stavebník dohodnou na stavbě v optimálním rozsahu, požaduje město finanční záruku v podobě blankosměnky. Na úřednících také závisí, jestli město stavebníkem vybudované a zkolaudované sítě a silnice bude dále udržovat. Pokud budou svolní, musí je stavebník bezplatně předat městu do 120 dnů od kolaudace. Vyhráno nemá ani žadatel, který vybuduje sítě v minimálním rozsahu. Ten podle zásad na převod městu formou daru nemá nárok a musí je tedy udržovat sám. 

Ještě větší smůlu má zájemce o stavbu, který zjistí, že pro připojení jeho budoucího domu například na elektřinu, je nutné vybudovat novou trafostanici v jiné části města. V tom případě, musí podle těchto zásad vložit na účet města finanční obnos podle velikosti bytu. Částky se pohybují od 55 do 126 tisíc korun.

 
Kravařský odpust vydělal milion, Kutský ani korunu
(5 Hodnoceno, průměr 3.20 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Středa, 02 Prosinec 2015 19:13

Kravaře. Po dlouhých letech se Kravařští dozvěděli, kolik město vydělalo na největší akci celého roku, Kravařském odpustu. Na pronájmu pozemků a veřejného prostranství na Mezivodkách, město vybralo více jak milion korun. Příjem z Kutského odpustu byl nulový.

Z milionu zbylo 169 tisíc

 Za různé služby a občerstvení město zaplatilo 565 tisíc korun a za kulturní program Kutského odpustu město vydalo 266 tisíc korun. Letos město ušetřilo 30 tisíc korun za ohňostroj v Koutech. Kvůli zákazu Krajského úřadu vyvolaného suchem, úředníci objednaný ohňostroj zrušili a objednávku vystavila Buly Aréna.  Do městské kasy tak putovalo jen 169 tisíc korun.

Mezi největší nákladovou položku Kravařského odpustu patřil ohňostroj. Za ten město zaplatilo 114 tisíc korun. Odvoz odpadků stál 52 tisíc, za úklid areálu a rozvoz drtě a sudů firmou Řeháček přišel na 130 tisíc a za občerstvení město vydalo 61 tisíc korun.

 O finanční přehled požádali kravařskou radnici zastupitelé opozičního sdružení Jistota Kravaře, poté, co se na jejich webových stránkách začali lidé tímto tématem zabývat. O přehled požádali oficiálně na zastupitelstvu 23. září a obdrželi ho 4. listopadu.

„Otázkou zůstává, kdo Kutský odpust organizoval, pak by se nabízela otázka možného příjmu. Problém vidíme i v tom, že v Koutech vystupovaly dvě pěvecké celebrity najednou. Kdyby na každém odpustu zazpívala jen jedna z nich, městská pokladna by vykázala možná větší zisk a občané by byli spokojeni,“ vysvětlovala Sentenská. Opoziční zastupitelé Jistoty jsou sice v menšině, přesto se pokusí určité změny navrhnout. „Budeme je konzultovat s našimi příznivci na našich webových stránkách a s partnery v opozici,“ slíbila Sentenská.

Vyúčtování Kravařského odpustu

 Odpust Kouty
Příjmy             0
 
Náklady
Rolinsová Darina vystoupení Dariny Rolins   95 000
Agentura 44 s.r.o vystoupení Lucie Bílé   72 600
Slivka Jiří technické zabezpečení   96 000
Peterek Leo instalace přenosné kamery     2 495
Náklady celkem   266 095

Otázky zůstaly bez odpovědi

Redakci Prajzských novin zajímalo, co se konkrétně skrývá za položkami příjmy za pronájem pozemků a příjmy z veřejného prostranství, na čí účet jdou příjmy z pronájmu pozemků u Koutského odpustu, a jak se podílejí na organizaci odpustu zaměstnanci místního hospodářství. Dotazy zaslané dvakrát elektronickou poštou přímo starostce města Monice Brzeskové zůstaly bez odpovědi.

Pozorný čtenář si nakonec odpovědi najde sám, přímo na webových stránkách města. Pod ikonkou Kutský odpust najde jen kontakt na Buly arénu a u Kravařského odpustu najde přesné informace kam se má obrátit v případě zájmu o pronájem.

 
« ZačátekPředchozí12345678910DalšíKonec »

Strana 1 z 12


Valid XHTML and CSS.