news menu leftnews menu right

Co je to Prajzská

  • Mezi hranicemi s Polskem, řekou Opavou a Odrou leží Hlučínsko. Lidé, kteří tam žijí, potkal zajímavý osud.
     
    Aniž by se někam stěhovali, stali se z nich Prusové (proto název Prajzská), Čechoslováci, Němci a nyní Češi. Po Prusech v nich zůstal smysl pro pořádek a pracovitost, kterou neztratili ani za doby budování komunismu. Soudruzi je považovali za nespolehlivé a hanlivě je nazývali Prajzáky. Zajímavé příběhy místních lidí, jejich zvyky i místní speciality postupně najdete na těchto webových stránkách.
     

    Tvořit je můžete také vy. Znáte nějaký zajímavý recept? Setkali jste se se zajímavým člověkem? Víte o nějaké místní zajímavosti? Znáte nějaký speciální výraz v nářečí, který jinde neznají?
     
    Pak pište na e- mail:
    prajzskenoviny@seznam.cz
    Liana Melecká

Nejnovější

Všichni čekají, co vymyslí FURTISAMI. Pomáhá a baví se celá obec

Velké Hoštice. Každým rokem jiné překvapení. Dětské dny ve Velkých Hošticích na Hlučínsku, se díky skupině nadšenců staly magnetem, nejen pro místní. Loni se....

Svatý Martin přijede na perníkovém koni

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní p....

Studentky navrhly unikátní betlém. Dřevo napustí olejem Svatého Kříže

Opava. Návrh betlému tří studentek opavské Střední školy průmyslové a umělecké, zvítězil v soutěži vyhlášené opavským magistrátem a ozdobí letošní v....

Příběh ze záhrobí se prodává sám

Dolní Benešov. Nedávno vyšla dolnobenešovské spisovatelce Anně Malchárkové nová knížka Záhada kamenného svědka. Autorka se v ní vrací ke krvavé vraždě b....

Bio zahrádka přinesla úrodu. Patnáct obřích dýní

Chuchelná. Žádný pěstěný trávník, ani módní štěrkové záhony s okrasnými travami. Zahrádka před domem Antonína Pavlíčka v Chuchelné, vypadá jako ....

Kravaře mají nejlepší trafiku

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénk....

Byla jsem přitom

Praha. „Zavřít hranice. Soudit se o kvóty. Jinak nové volby.“  To bylo ústřední přání asi šesti tisíc lidí, kteří se v sobotu sešli na Hradčanském ná....

Chceš stavět? Zaplať silnici a daruj městu

Kravaře. Majitelům stavebních pozemků v Kravařích, které nejsou napojeny na veřejné sítě, ani komunikace, věnovali zastupitelé novoroční dárek. Jsou to zás....

Kravařský odpust vydělal milion, Kutský ani korunu

Kravaře. Po dlouhých letech se Kravařští dozvěděli, kolik město vydělalo na největší akci celého roku, Kravařském odpustu. Na pronájmu pozemků a veřejného pro....

Zručné ruce si poradily s perníkovým mořem

Bohuslavice. Zdá se, že bohuslavické perníkářky každým rokem zvedají laťku svých dovedností. Letos se rozhodly vytvořit z perníku přímo moře. „Do Boh....

Baner

  •  

    Místo pro vaši reklamu

Počítadlo návštěv:
Kravařský odpust vydělal milion, Kutský ani korunu
(6 Hodnoceno, průměr 3.50 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Středa, 02 Prosinec 2015 19:13

Kravaře. Po dlouhých letech se Kravařští dozvěděli, kolik město vydělalo na největší akci celého roku, Kravařském odpustu. Na pronájmu pozemků a veřejného prostranství na Mezivodkách, město vybralo více jak milion korun. Příjem z Kutského odpustu byl nulový.

Z milionu zbylo 169 tisíc

 Za různé služby a občerstvení město zaplatilo 565 tisíc korun a za kulturní program Kutského odpustu město vydalo 266 tisíc korun. Letos město ušetřilo 30 tisíc korun za ohňostroj v Koutech. Kvůli zákazu Krajského úřadu vyvolaného suchem, úředníci objednaný ohňostroj zrušili a objednávku vystavila Buly Aréna.  Do městské kasy tak putovalo jen 169 tisíc korun.

Mezi největší nákladovou položku Kravařského odpustu patřil ohňostroj. Za ten město zaplatilo 114 tisíc korun. Odvoz odpadků stál 52 tisíc, za úklid areálu a rozvoz drtě a sudů firmou Řeháček přišel na 130 tisíc a za občerstvení město vydalo 61 tisíc korun.

 O finanční přehled požádali kravařskou radnici zastupitelé opozičního sdružení Jistota Kravaře, poté, co se na jejich webových stránkách začali lidé tímto tématem zabývat. O přehled požádali oficiálně na zastupitelstvu 23. září a obdrželi ho 4. listopadu.

„Otázkou zůstává, kdo Kutský odpust organizoval, pak by se nabízela otázka možného příjmu. Problém vidíme i v tom, že v Koutech vystupovaly dvě pěvecké celebrity najednou. Kdyby na každém odpustu zazpívala jen jedna z nich, městská pokladna by vykázala možná větší zisk a občané by byli spokojeni,“ vysvětlovala Sentenská. Opoziční zastupitelé Jistoty jsou sice v menšině, přesto se pokusí určité změny navrhnout. „Budeme je konzultovat s našimi příznivci na našich webových stránkách a s partnery v opozici,“ slíbila Sentenská.

Vyúčtování Kravařského odpustu

 Odpust Kouty
Příjmy             0
 
Náklady
Rolinsová Darina vystoupení Dariny Rolins   95 000
Agentura 44 s.r.o vystoupení Lucie Bílé   72 600
Slivka Jiří technické zabezpečení   96 000
Peterek Leo instalace přenosné kamery     2 495
Náklady celkem   266 095

Otázky zůstaly bez odpovědi

Redakci Prajzských novin zajímalo, co se konkrétně skrývá za položkami příjmy za pronájem pozemků a příjmy z veřejného prostranství, na čí účet jdou příjmy z pronájmu pozemků u Koutského odpustu, a jak se podílejí na organizaci odpustu zaměstnanci místního hospodářství. Dotazy zaslané dvakrát elektronickou poštou přímo starostce města Monice Brzeskové zůstaly bez odpovědi.

Pozorný čtenář si nakonec odpovědi najde sám, přímo na webových stránkách města. Pod ikonkou Kutský odpust najde jen kontakt na Buly arénu a u Kravařského odpustu najde přesné informace kam se má obrátit v případě zájmu o pronájem.

 
Zručné ruce si poradily s perníkovým mořem
Napsal uživatel Liana Melecká   
Pátek, 20 Listopad 2015 11:27

Bohuslavice. Zdá se, že bohuslavické perníkářky každým rokem zvedají laťku svých dovedností. Letos se rozhodly vytvořit z perníku přímo moře.

„Do Bohuslavic připluje námořní flotila, kterou před ztroskotáním u zrádných skalisek chrání majáky, návštěvníci uvidí různé druhy ryb, námořníky, jak popíjejí rum, piráty i s naloupenými poklady. Na svoji první plavbu vyplul i Titanic,“ popisovala, co letos uvidí návštěvníci této populární předvánoční výstavy Magdalena Birtková.

Akce se koná od 28 do 29. listopadu od půl druhé odpoledne do sedmi hodin večer, v sále kulturního domu v Bohuslavicích. Kromě výstavy perníkových výrobků si mohou lidé zakoupit i adventní věnce, ozdoby, paličkovanou krajku i výrobky místních včelařů. V neděli v pět hodin odpoledne Bohuslavičtí před kulturním domem rozsvítí svůj vánoční strom.

 
Kravařský kostel ozdobí unikátní vitráž
(4 Hodnoceno, průměr 4.25 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Úterý, 10 Listopad 2015 18:41

Kravaře. Obraz Panny Marie rozvazující uzly objevil papež František, v době svého studijního pobytu v německém Augsburku. Toto zobrazení bude motivem nové vitráže v kostele svatého Bartoloměje v Kravařích. Návštěvníci ji budou moci obdivovat již po velikonocích příštího roku.

„Když jsem začal působit v kravařské farnosti, nabídl jsem lidem pár brožurek s modlitbou k Panně Marii rozvazující uzly, jak ji nechal vytisknout a rozšířit papež František v době, kdy jako biskup působil v Buenos Aires. Během dvou týdnů počet zájemců stoupl na tři stovky,“ řekl kravařský farář Daniel Vícha. Pak přišel nápad nahradit mléčné sklo nad bočním vchodem kostela, kde lidé každoročně přichází k betlému, vitráží. Všem bylo jasné, jaký motiv zde bude. Od originálu se liší jen v jedné věci.

„Na originále je anděl, který vede člověka domů. My tam máme anděla, který vede člověka do našeho kravařského kostela, jako znamení toho, že v kostele se naše problémy mohou vyřešit,“ vysvětloval farář. Vitráž zabere plochu dvaceti metrů čtverečních a výrobu zajistí firma Jiřička –Coufal z Prahy. Proti návrhu nebyli ani památkáři.

Kravařským se nápad vyrobit originální vitráž s motivem, který zatím v žádném kostele v ČR nelze najít, zalíbil. Během šesti týdnů lidé vybrali potřebný obnos: více jak 350 tisíc korun. „Našli se i dárci, kteří dali deset a patnáct tisíc korun. Chtěli však zůstat anonymní,“ doplnil farář Vícha.   

Originál je u jezuitů v Bavorsku

V 80.letech, v době svého studijního pobytu v Německu, objevil otec Bergoglio obraz ze 17. století nazvaný „Panna Maria rozvazující uzly“ od malíře Johanna Melchiora Smidtnera. Obraz je nyní v kapli románského kostela svatého Petra v Perlachu a je v péči jezuitů z Augsburgu.

Návrh vitráže v Kravařích  FOTO: LIANA MELECKÁ

Budoucí papež byl milostným obrazem natolik osloven, že po svém návratu do Argentiny začal tuto formu zbožnosti šířit a ta se setkala se značným ohlasem zvláště mezi prostými věřícími.

Poté, co se Bergoglio stal arcibiskupem, úctu k Panně Marii rozvazující uzly upevňoval a pokračoval v zasvěcování kaplí k její poctě. Obraz použil také pro svou osobní vizitku, kterou pak rozdával blízkým i vzdáleným. Ti, kdo poprvé vidí obraz Panny Marie rozvazující uzly, jsou překvapeni jejím poněkud neobvyklým znázorněním. Panna Maria totiž není zobrazena s dítětem, ale jako nanebevzatá s nohou na hlavě hada. Cele se soustředí na rozvazování uzlů na stuze, kterou jí podávají dva andělé. 

Bergoglio mnohokrát zdůraznil, že všichni máme ve svých srdcích uzly, nedostatky, a musíme překonávat těžkosti. „Náš dobrotivý Otec, který sesílá milosti a rozděluje je mezi své děti, chce, abychom důvěřovali Matce a abychom jí svěřovali uzly našich poklesků, všechny ty spletitosti naší morální bídy, které nám brání ve sjednocení s Bohem. Ona je rozplete, a tak nás přiblíží ke svému synu Ježíšovi. Takový je význam onoho obrazu.“

 
REKLAMA
Napsal uživatel Liana Melecká   
Čtvrtek, 01 Říjen 2015 16:33

 

 
Hřbitov má být za městem.
(3 Hodnoceno, průměr 3.67 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Středa, 30 Září 2015 15:21

Kravaře. Dnes nabízí město Kravařským, co nemají místo v rodinném hrobě u kostela svatého Bartoloměje dvě možnosti. Nechat se spálit, nebo se nechat pohřbít v Koutech. Redakci Prajzských novin zajímalo, jaký názor má na tuto problematiku zastupitel Herbert Kahler z opozičního sdružení Jistota.

Souhlasíte s tím, aby centrální hřbitov byl pouze v Koutech?

Já, jako rodák z Kravař a současný obyvatel Koutů nemám problém s tím, kde budu pohřben. Pokud, by ale měl být centrální hřbitov pro celé město, přikláněl bych se k myšlence, aby byl zřízen na jiném místě, než jsou stávající hřbitovy. Někde na klidném místě za městem, jako je to v Opavě nebo Nových Sedlicích.


Plán na rozšíření koutského hřbitova je z roku 2002. Hřbitov je však stále na stejné ploše a kromě nového předního oplocení a chodníku, který končí u plotu, tam zatím město neinvestovalo. Připadá vám, že je příprava dostatečná, pokud to má být centrální hřbitov pro celé město?   

Příprava kulhá, pravděpodobně zřízení centrálního hřbitova na stávajícím pohřebišti v Koutech není myšleno vážně.


Od začátku roku 2004 chtělo město zakázat pohřbívání na kravařském hřbitově. Lidé sepsali petici a žádali ho rozšířit o farskou a městskou zahradu. Jaký na to máte názor?

Bylo by to elegantní řešení, i když pravděpodobně pouze dočasné.


Vedení města tvrdí, že lidé mohou své mrtvé pohřbívat v rodinném hrobě, pokud mrtví už setleli. Pak doporují kremaci nebo tradiční pohřeb v Koutech. Jak byste to řešil vy osobně? 

Já se nechám spálit, O pohřbu do země neuvažuji.


Lidem vadí nedostatečná údržba na kravařském hřbitově. Myslíte si, že by to vyřešil konkrétní správce, který by se o to staral?

Domnívám se, že v Kravařích chybí Technické služby. Jeden jejich zaměstnanec nebo chcete-li správce, který by se o údržbu staral a jehož odměňování by bylo závislé na stavu obou hřbitovů, by jistě byl přínosem.  


Městu patří chátrající dům u kravařského hřbitova. Přitom jediné WC na hřbitově je chemické. Je to podle vás v pořádku?

Rozhodně je nutno zřídit veřejné WC, přístupné nejen ze hřbitova, ale i z přilehlé ulice a pro správce zde vytvořit důstojné zázemí.

 

 

 
Problém s kravařským hřbitovem smetli pod stůl, mínil zastupitel
(3 Hodnoceno, průměr 1.67 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Středa, 30 Září 2015 12:04

Kravaře. Třikrát řešili kravařští zastupitelé problém s pohřbíváním. Ještě před sametovou revolucí, byl těsně před dokončením nový hřbitov u silnice na Štěpánkovice. V roce 1992 rozhodli, že centrální pohřebiště bude v části Kouty a kravařský se zruší. Potřetí v roce 2003, že nerozšíří původní hřbitov u kostela Svatého Bartoloměje i když kvůli tomu lidé sepsali petici.

Problém s pohřbíváním ve městě, řešili poslanci už v době vlády jedné strany. Aby  předešli nevraživosti mezi obyvateli Koutů a Kravař, zvolili místo pro nový hřbitov za městem, u silnice na Štěpánkovice. V roce 1989 byl nový hřbitov těsně před dokončením. Areál byl oplocený, s novým venkovním osvětlením a v nové obřadní síni se čekalo na dodání chladícího zařízení.

„Bylo to jediné místo, kde se dal hřbitov postavit z hlediska spodních vod. Čtyřikrát jsme pozemky privatizovali. Bylo tam zakoupeno pět set metrů kvalitního mramoru,“ řekl František Peterek, bývalý předseda Národního výboru.

 

Hřbitov u kostela svatého Bartoloměje. FOTO: LIANA MELECKÁ

Nově zvolení revoluční zastupitelé v roce 1992 rozhodli jinak. U silnice na Štěpánkovice hřbitov nebude, rozšíříme hřbitov v Koutech, který bude jediným pohřebištěm ve městě. Pozemek město nabídlo k prodeji napřed firmě Petrzik, která ale od svého záměru ustoupila. Dnes je zde prodejna stavebnin a pneuservis..

 

V Kravařích zákaz 

Ve volbách roku 2002 byli zvoleni tito zastupitelé: Andreas Hahn, Alois Hadamczik, Melecký Josef, Jiří Duda, Miroslav Tošer, Erich Šefčík, Verner Watzlawik, Jan Skřeček, Petr Rygel, Maria Melecká, Petr Arbter, Magdalena Odstrčilová, Josef Blokeš, Petr Muczka, Magdalena Homolová, František Peterek, Alfons Vilášek,  Heribert Sentenský, Karel Vehovský, Erhard Jarosch, Dagmar Borsutzká, 

Co v letech 2002 a 2003 prohlásili: 

František Peterek (KSČM):

„Celý problém je prostě jen smeten pod stůl a hraje se o čas. Dvanáct let je dlouhá doba a může se stát, že se Kouty osamostatní. Pak budeme mrtvé pochovávat v jiné obci. Pro takové řešení nebudu hlasovat,“

Tehdejší starosta Andreas Hahn (ODS):

„Koutský hřbitov bude postupně rozšířen a vybudováno veškeré zázemí. Práce na výstavbě předního oplocení budou zahájeny v nejbližších dnech. Do roku 2015 budou moci být na kravařském hřbitově pochováni všichni, kteří zde mají rodinný hrob a splňují všechny podmínky pro pohřbívání. Pokud ale již nebudou těmto podmínkám vyhovovat, budou si muset zřídit hrob na centrálním hřbitově v Koutech. Hřbitov v Kravařích zůstane, dokud se lidé budou o hroby starat. Rozšiřovat hřbitov do farské zahrady není řešení a není tomu nakloněn ani pan farář. V Koutech budou mrtví na důstojnějším místě,“

Jan Skřeček (ČSSD):

„Uvědomte si dobře, že jste to všichni měli ve svých volebních programech,“

Maria Melecká (KDU-ČSL):

Nepovolit rozšíření hřbitova je koncepčním řešením. Tím, že se lhůta prodlužuje do roku 2015, projevujeme úctu těm, kteří zde ještě chtějí být pochováni. Pak je možno ještě termín v omezené míře prodloužit,“

Ortel byl vyřčen i nad kravařským hřbitovem. Od 1. ledna 2004 byl vydán zákaz pohřbívání. .

Podle tohoto rozhodnutí město tehdy zpracovalo i územní plán. Ještě do roku 2015 mělo být místo kolem kostela svatého Bartoloměje ponecháno jako hřbitov a později přeměněn na historické místo s pěší zónou.

V roce 2002 upozornil na tento problém kravařský občan Horst Rybka. Na podzim téhož roku sepsali lidé protestní petici. Tu podepsalo sedm set třicet sedm lidí. Nelíbilo se jim odpočívat na hřbitově vedle sportovní haly, Buly Aréna. Chtěli kravařský hřbitov rozšířit o část farské zahrady a zahradu za městským úřadem, zřídit urnový háj a konkrétního správce, který by o hřbitov pečoval.

Po obecních volbách v listopadu 2002, napadlo tehdejší radní geniální řešení. Prodloužit lhůtu pro pohřbívání, na již téměř zaplněném hřbitově, do roku 2015. Potom už měl být centrálním hřbitovem pro všechny Kravařské občany pouze hřbitov v Koutech.

Při hlasování, byli jen dva zastupitelé pro rozšíření hřbitova, čtrnáct bylo proti. Kromě KDU – ČSL přitom všechny strany i sdružení ve svém volebním programu slibovaly znovu problém hřbitova přehodnotit a ODS dokonce přímo bojovala za zachování kravařského hřbitova.

 
Je kravařský hřbitov časovaná bomba?
(2 Hodnoceno, průměr 1.50 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Čtvrtek, 17 Září 2015 10:18

Kravaře. „Je to časovaná bomba," zhodnotil v nadsázce před dvěmi měsíci v regionálním tisku situaci s pohřbíváním v Kravařích, tajemník městského úřadu Pavel Novotný. Třebaže má město hřbitovy dva, v Kravařích a Koutech, volných je už jen pár míst.

Současné vedení kravařské radnice v tom má jasno. Rozšiřovat chce pouze hřbitov v části Kravař – Koutech a ten bude v budoucnu sloužit jako centrální hřbitov pro celé město. Hřbitov je naproti kostela svatého Mikuláše, v sousedství sportovního areálu Buly Aréna. „Projekt byl zpracován v roce 2002 a hřbitov bude postupně rozšiřován podle této koncepce,“ informoval vedoucí odboru místního hospodářství a investiční výstavby Walter Kocián.

Město ušetřilo

Pracovat se zde začalo letos v létě v zadní části současného, oploceného, koutského hřbitova, kde zatím nebyly hroby. Aby město ušetřilo, vydláždili několik desítek metrů chodníku zaměstnanci města, kteří mají na starosti údržbu komunikací a zeleně. Chodník končí u laťkového plotu hřbitova. Na něj pak naváže dláždění při rozšiřování hřbitova v další etapě.

„Rozšíření hřbitova v Koutech je zahrnuto v plánu investičních akcí již několik let. V tomto roce jsme z důvodu nedostatku hrobových míst přistoupili k rozšíření směrem na sever. Náklady na materiál a mechanismy přišly na 230 tisíc korun,“ prezentoval tuto akci kravařský místostarosta Petr Muczka (KDU- ČSL), který má problematiku pohřbívání na starosti. Hřbitov plánuje město postupně rozšiřovat po jednotlivých částech, které se zkolaudují a církevně vysvětí.

 

Plán koutského hřbitova (červeně současný hřbitov a vydláždění), Nově vydlážděné chodníky FOTO:LIANA MELECKÁ

Rozšíření hřbitova je jedna z priorit města

V první etapě počítá město s vytvořením urnového háje v současné zadní části hřbitova. V projektu je i stavba smuteční síně a kolumbária. „V průběhu září a října budeme jednat o investicích na příští rok a hřbitov bude jedna z priorit. Otázkou je, zda se smuteční síň podaří postavit již při prvním rozšíření, nebo zda bude dobudována později,“ doplnil místostarosta.

Pozemky v sousedství koutského hřbitova už jsou ve vlastnictví města, kromě parcely 3721/39, (vpravo od hlavního vstupu) na kterou má město pouze předkupní právo a vede přes ní vedení vysokého napětí.  

 

Kravařský hřbitov rozšiřovat nebudeme

Na kravařském hřbitově u kostela Svatého Bartoloměje pochovávají místní své mrtvé už několik staletí. Hroby jsou natěsnány k sobě a lidé ve snaze získat více prostoru, posouvají náhrobky do uliček, takže se na některých místech dá projít jen stěží. Přitom se nabízí rozšířiření o nevyužitou městskou a farní zahradu. Současné vedení města ale o rozšíření hřbitova neuvažuje.

„Na kravařském hřbitově už místo pro nový hrob asi nenajdeme. Nicméně jsou lidé co vlastní hrobové místo, kde je možné uložení rakve. Jsou zde i staré hroby, které už si nikdo nepronajímá. Ale podle zkušenosti je pohřbívání do těchto míst problematické. Bortí se přitom i okolní hroby,“ vysvětloval situaci na kravařském hřbitově Muczka.

Město doporučuje zpopelnit

Upozornil, že ani majitelé hrobových míst, které jsou po tlecí době a mohla by zde tedy být uložena rakev, nejsou bez rizika. „Může dojít k tomu, že je stará rakev stále zachována. Pak by se musela vyjmout a  s ostatky exhumovat. A to je nákladné. Proto se nabízí  – nechat se zpopelnit a jsem-li vlastníkem hrobového místa, mohu urnu uložit tam,“ doporučoval Muczka.

Před dvanácti lety plánovalo město kravařský hřbitov postupně rušit a od ledna 2004 úředníci vydali zákaz pohřbívání. To vyvolalo u Kravařských nevoli a více jak sedm set lidí podepsalo proti tomu petici. Město lhůtu posunulo do roku 2015.

Dokud se budou lidé starat, hřbitov zůstane

 „Slovo „zrušit hřbitov“ není na pořadu dne. To, že již nebude v blízké budoucnosti možné pochovávat v rakvi neznamená, že zde nemohou být ukládány urny. A pokud si pronajímatele hrobových míst  budou prodlužovat nájemní smlouvy a starat se o své hroby, pak bude podoba hřbitova stejná jako dnes,“ vysvětlil současnou situaci Muczka.

Farská a městská zahrada jsou v územním plánu města vedeny jako plocha občanské vybavenosti. Podle vedoucí odboru výstavby a územního plánování Jitky Holeschové, by se v případě rozšíření nemusel měnit územní plán, ale město by požádalo o územní rozhodnutí o využití území. „Nikdo z města ale s takovým návrhem nepřišel," doplnila Holeschová.

Současný kravařský farář Daniel Vícha proti rozšíření o farskou zahradu nic nemá „Pokud město farnost požádá, nejsem proti tomu. Konečné slovo k převodu pozemků ale bude mít biskupství,“ uvedl.

(zdroj: kravařský zpravodaj Besedník)

Milí čtenáři Prajzských novin. Jaký máte názor na problematiku pohřbívání v Kravařích? Napište na e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , nebo přidejte svůj komentář přímo u článku. 

 
Výstava o Hlučínsku získala ocenění
Napsal uživatel Liana Melecká   
Pondělí, 18 Květen 2015 10:47

Hlučín. Muzeum Hlučínska získalo Zvláštní ocenění na prestižní Národní soutěži muzeí Gloria Musaealis v kategorii Muzejní počin roku 2014,v kategorii Muzejní počin roku 2014. Konkrétně za expozici „Kdo jsou lidé na Hlučínsku“, která zachycuje pohnutou historii regionu na příbězích konkrétních lidí.

Před týdnem ji v Obecním domě v Praze převzali ředitel muzea a spoluautor expozice Metoděj Chrástecký, tvůrce scénáře a architektonického řešení David Bazika, historikové Jiří Jung a Jiří Neminář, grafik Vladimír Kotek, autor filmové části David Jařab a starosta Hlučína Pavel Paschek. „Podporu muzea, považujeme za samozřejmost, vždyť   zachycuje pohnutou historii regionu. Při první návštěvě výstavy jsem mezi historickými dokumenty objevil fotografii svého prastrýce Alfréda Pchálka. Myslím, že takto osobní vztah k výstavě našlo mnoho obyvatel Hlučínska,“ hodnotil starosta.

Ředitel Muzea Hlučínska Metoděj Chrástecký (vpravo) a starosta Hlučína Pavel Paschek přebírájí cenu.

 

Nejcenější jsou příběhy lidí

Expozici muzeum otevřelo v lednu loňského roku po sedmi letech systematické práce. Nejnáročnější část se odehrávala v terénu při sběru materiálů a natáčení vzpomínek pamětníků. „Byla to krásná práce, poučná. Hovořit o historii s lidmi, kteří se jí osobně dotýkali, je daleko emotivnější, než prohledávání archivů. Krásné bylo například natáčení s tehdy stoletým Karlem Sládkem ze Šilheřovic, který vyprávěl o své neuvěřitelné desetileté válečné anabázi, navíc měl krásné vzpomínky na svou službu přímo u Rothschildů,“ vzpomínal ředitel muzea Metoděj Chrástecký.

O ceně rozhodovala odborná porota, jejíž členové se nejprve přijeli do Muzea Hlučínska podívat oficiálně, poté během půl roku postupně navštívili expozici inkognito, aby se přesvědčili, že muzeum naplňuje avízovaný program. Expozice nabízí ucelený pohled na pohnutou a zcela specifickou minulost, kterou Hlučínsko v průběhu svého vývoje prodělalo. Expozici tvoří tři výstavní celky umístěné na nádvoří, v přízemí a v podkroví hlučínského zámku. V exteriéru je na šesti cihlových stěnách několik desítek pro Hlučínsko zásadních dějinných událostí. Druhý výstavní celek je situován do přízemí bývalé hospodářské budovy hlučínského zámku a tvoří ho šest tematických celků nazvaných Války a armády, Hranice území, Správa území, Rodina, Ekonomika a Identita. Návštěvníci uvidí šest krátkých filmů a graficky zajímavě uspořádané dokumenty, fotografie a předměty.

Závěrečná expoziční část v podkroví nazvaná Paměť národa přibližuje jedinečné a autentické individuální osudy a příběhy obyvatel formou videozáznamů. „Atmosféra zámecké půdy navozuje dojem dávno zašlých dob, malých pokladů, na které padl prach, nažloutlých milostných dopisů a zapomenutých hraček.“ popisoval Chrástecký. Stálá expozice vznikla za významné podpory občanského sdružení Společnost přátel Muzea Hlučínska a města Hlučína, s přispěním dotace z evropských fondů.

 

 
Zvony jsou jako lidé. I ony mají srdce: říká kravařský farář Daniel Vícha.
(4 Hodnoceno, průměr 3.25 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Pátek, 15 Květen 2015 08:26

Z jeho hlavy vzešla originální myšlenka uctít padlé vojáky z 2.světové války z farnosti tím, že nechá odlít Zvon pokoje. Kromě stošedesátijedna jmen padlých, je tam i nápis: „Na památku 70. let ukončení 2. světové války mě nechali farníci Kravař odlít, abych jménem všech, kteří z této farnosti ve válce padli, varoval svým hlasem před nenávistí a nesvorností a vybízel k pokoji a míru pro další generace. Kéž můj hlas uctí oběti zde zapsaných také dalších, kteří zde zmíněni nejsou, avšak padli jako oni.“

Kdy vás tato myšlenka napadla, a kdo vymyslel text ?
Vlastně to byla blesková akce. Nápad ulít zvon se jmény padlých, přišel koncem února. Paní starostce se nápad také líbil a tak jsem sedl k počítači a napsal text. Nejbližší neděli jsem tu novinu vyhlásil lidem v kostele.

 

Jak reagovali?
Neuvěřitelně.Už během týdne začali chodit na faru. Byla to hodně emotivní setkání. Lidé přinášeli peníze, ukazovali fotografie svých padlých. Někteří plakali a vyprávěli jejich příběhy. Byla to psychologická potřeba otevřít staré rány a už to definitivně zakončit.

Po sedmdesáti letech to byla vlastně poslední šance. Ti, co je znali už v mnoha případech nežijí ?
Máte pravdu. Za deset let už by asi bylo pozdě. Tím, že tam jsou konkrétní jména jsme chtěli ukázat lidský aspekt. V první řadě to byli otcové a synové rodin. Teprve potom, vojáci Wehrmachtu. Člověk jak stárne, začíná vzpomínat na dětství, na rodiče. Padlí se vracejí v hlasu zvonu, který lidé uslyší při každém zvonění.

 

Kravařský farář Daniel Vícha ukazuje text Zvonu pokoje.

FOTO LIANA MELECKÁ

Skupina lidí z Kravař jela do polské Przemyśle podívat, jak zvonaři rodinné firmy Felczyński kravařský zvon odlívají. Jak jste je vybírali?
Jelo nás pětadvacet. Kdo se první přihlásil, ten jel. Protože odlévání je nákladné, najednou odlívali čtyři zvony. Byl to úžasná podívaná, jak rozžhavená zvonovina mizela do podzemní, kde byla zakopaná forma. Celé to trvalo asi 20 sekund. Vše pak zůstalo pod zemí, až celá forma vychladla

Jak dlouho trvá, než se taková forma vyrobí?
Byl jsem překvapen, jak to šlo rychle. První dubnovou sobotu jsem ji objednali a ve středu byla hotová. A to nám řekli, že formu s takovým počtem jmen, ještě nedělali. První vrstvu tvoří profil zvonu. Ten se pokryje vrstvou jílu a na ni se nalepí vosková písmena. Pak se přidá druhá forma a do mezery mezi nimi se lije rozžhavený kov.

 

To ale není všechno. Aby zvon zněl lahodně a neřinčel, je asi důležité ho i správně zavěsit?
Jistě. Proto jsme oslovili firmu Zvonotec, kterou znám už z Karviné. Aby se zvony nepoškodily neopatrným zacházením, je potřeba dodržovat přesná pravidla. Jedno z nich je tvrdost srdce zvonu a jeho váha. Ta nesmí přesáhnout pět procent hmotnosti zvonu. Srdce má být zavěšeno na kůži, která nevkládá během zvonění další zvuky.

Kolik odlití zvonu stálo?
Celkem dvěstě padesát tisíc korun a téměř celou částku už se nám podařilo vybrat od dárců.

 

 

Farář Daniel Vícha a Jan Tralich (vpravo) majitel karvinské firmy Zvonotec

 

Detail koruny zvonu  Jména stošedesáti jedna padlých, která nechali jejich rodiny vyrýt do Zvonu pokoje. Poničená koruna historického zvonu

 

Znamená to, že budete měnit i zavěšení ostatních dvou zvonů?
Ano. Odborníci firmy Jana Tralicha zjistili, že srdce všech zvonů byla přivařena na kovových nosnících. U historického zvonu z roku 1611, dokonce odřezali kus historické koruny, aby ho mohli navařit mezi dva I profily. Nový zvon už má dřevěnou hlavu. Na ní jsou vyryty znaky farnosti a firmy, která to prováděla. Celé je to opravdu kus dokonalé řemeslné práce.

Kdy tedy lidé v Kravařích své zvony uslyší?
Kromě vyzvednutí zvonu do věže, musí specialisté ještě nainstalovat odbíjení a pohon. Ten bude na lineární pohon, bezdotykový, elektromagnetický. Slavnostní zvonění bude v pátek 22. května. Sladěné budou všechny zvony do konce letošního roku, kdy převěsíme i ostatní dva.

Kdo je Daniel Vícha?
Je mu šestatřicet let a pochází z Hradce nad Moravicí. Po přípravném ročníku v Litoměřicích, vystudoval olomouckou teologickou fakultu a v polské Opole získal titul doktora teologie. Kravaře jsou jeho druhým působištěm po Karviné.

Letos chcete opravit i historickou věž kostela Svatého Bartoloměje. Co všechno plánujete?
Chceme natřít fasádu, opravit střechu a instalovat sítě proti holubům. Dole ve věži je také historická křtitelnice, pocházející ještě z původního kostela. Máme v plánu upravit ve věži křestní kapli. Na opravy jsme získali  třista tisíc korun od města.

Kravařští lidé mají citový vztah také k hřbitovu u kostela. Jeho kapacita už ale nevyhovuje a začíná být problém s místem. V Dolním Benešově farnost věnovala kus zahrady městu, aby mohli hřbitov rozšířit. Jaký máte na to názor?
Pokud město farnost požádá, nejsem proti tomu. Konečné slovo k převodu pozemků ale bude mít biskupství.

 
Oslava jara v Chuchelné
Napsal uživatel Liana Melecká   
Středa, 13 Květen 2015 16:33

Chuchelná. Milovníci vážné hudby si přijdou na své v neděli 24.května v Chuchelné. V místním kostele Povýšení sv. Kříže zazní skladby českých a světových autorů k oslavě jara v podání pěveckého opavského sdružení Slezských učitelek pod vedením Jiřího Slovíka. Jarní koncert začíná ve čtyři hodiny odpoledne.

 
« ZačátekPředchozí12345678910DalšíKonec »

Strana 2 z 12


Valid XHTML and CSS.