news menu leftnews menu right

Co je to Prajzská

  • Mezi hranicemi s Polskem, řekou Opavou a Odrou leží Hlučínsko. Lidé, kteří tam žijí, potkal zajímavý osud.
     
    Aniž by se někam stěhovali, stali se z nich Prusové (proto název Prajzská), Čechoslováci, Němci a nyní Češi. Po Prusech v nich zůstal smysl pro pořádek a pracovitost, kterou neztratili ani za doby budování komunismu. Soudruzi je považovali za nespolehlivé a hanlivě je nazývali Prajzáky. Zajímavé příběhy místních lidí, jejich zvyky i místní speciality postupně najdete na těchto webových stránkách.
     

    Tvořit je můžete také vy. Znáte nějaký zajímavý recept? Setkali jste se se zajímavým člověkem? Víte o nějaké místní zajímavosti? Znáte nějaký speciální výraz v nářečí, který jinde neznají?
     
    Pak pište na e- mail:
    prajzskenoviny@seznam.cz
    Liana Melecká

Nejnovější

Všichni čekají, co vymyslí FURTISAMI. Pomáhá a baví se celá obec

Velké Hoštice. Každým rokem jiné překvapení. Dětské dny ve Velkých Hošticích na Hlučínsku, se díky skupině nadšenců staly magnetem, nejen pro místní. Loni se....

Svatý Martin přijede na perníkovém koni

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní p....

Studentky navrhly unikátní betlém. Dřevo napustí olejem Svatého Kříže

Opava. Návrh betlému tří studentek opavské Střední školy průmyslové a umělecké, zvítězil v soutěži vyhlášené opavským magistrátem a ozdobí letošní v....

Příběh ze záhrobí se prodává sám

Dolní Benešov. Nedávno vyšla dolnobenešovské spisovatelce Anně Malchárkové nová knížka Záhada kamenného svědka. Autorka se v ní vrací ke krvavé vraždě b....

Bio zahrádka přinesla úrodu. Patnáct obřích dýní

Chuchelná. Žádný pěstěný trávník, ani módní štěrkové záhony s okrasnými travami. Zahrádka před domem Antonína Pavlíčka v Chuchelné, vypadá jako ....

Kravaře mají nejlepší trafiku

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénk....

Byla jsem přitom

Praha. „Zavřít hranice. Soudit se o kvóty. Jinak nové volby.“  To bylo ústřední přání asi šesti tisíc lidí, kteří se v sobotu sešli na Hradčanském ná....

Chceš stavět? Zaplať silnici a daruj městu

Kravaře. Majitelům stavebních pozemků v Kravařích, které nejsou napojeny na veřejné sítě, ani komunikace, věnovali zastupitelé novoroční dárek. Jsou to zás....

Kravařský odpust vydělal milion, Kutský ani korunu

Kravaře. Po dlouhých letech se Kravařští dozvěděli, kolik město vydělalo na největší akci celého roku, Kravařském odpustu. Na pronájmu pozemků a veřejného pro....

Zručné ruce si poradily s perníkovým mořem

Bohuslavice. Zdá se, že bohuslavické perníkářky každým rokem zvedají laťku svých dovedností. Letos se rozhodly vytvořit z perníku přímo moře. „Do Boh....

Baner

  •  

    Místo pro vaši reklamu

Počítadlo návštěv:
S perníkáři do ráje
Napsal uživatel Liana Melecká   
Středa, 20 Listopad 2013 16:47

Bohuslavice. Každý, kdo chce zjistit, jak to vypadá v perníkovém nebi, pekle, či dokonce v perníkovém ráji, ať zamíří do Bohuslavic. Třeba uslyší zpívat perníkový andělský sbor, sebere ho perníkový čert do pytle, nebo ty zlé uvaří v perníkovém kotli. V rajské zahradě potká Adama s Evou a možná podlehne svodům hada a okusí zakázané ovoce. Letošní téma tradiční výstavy klubu bohuslavských perníkářů se totiž jmenuje "Nebe, peklo, ráj".

Vše propukne o víkendu od 30. listopadu do 1. prosince v místním kulturním domě. Otevřeno bude od tří odpoledne do sedmi hodin večer. Kromě perníků nabídnou místní výrobci také adventní věnce, vánoční přání, koláče a jiné dárky pro celou rodinu.

 
Vzpomínka na Cypriana Lelka
(2 Hodnoceno, průměr 5.00 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Středa, 20 Listopad 2013 16:02

Branice (PL). Na Dolnobenešovského rodáka, kněze a buditele Cypriana Lelka vzpomenou pořadatelé na konferenci v úterý 26. listopadu v polské Branici, nedaleko Úvalna. Akci pořádají Matice slezská, místní odbor Stěbořice a stowarzyszenie CARITAS CHRYSTI a je  součástí projektu podpořeného Euroregionem Silesia a Evropské Unie.

„Vstup je zdarma. Každý účastník obdrží sborník s přednáškami, oběd a může se zúčastnit prohlídky Miasteczka Miloserdzia a baziliky Svaté rodiny,“ informoval Roman Falhar místopředseda Matice slezské, místního odboru Stěbořice.

 

Kdo byl Cyprian Lelek?

Tento významný český buditel 19. století, kněz, učitel, sběratel lidové slovesnosti a spisovatel se narodil v říjnu 1812 v Dolním Benešově. Rodiče jej poslali do školy v Opavě, aby se naučil dobře německy. V roce 1930 přestoupil do katolického gymnázia v Hlubčicích a pokračoval ve studiu na katolickém semináři ve Vratislavi.

Velký vliv na mladého studenta měl Jan Evangelista Purkyně. Díky němu se z Moravce mění v horlivého Čecha. Kněžské svěcení přijal v roce 1835 v Poznani a hned se vrací do Horního Slezska. Nejprve byl kaplanem na Hlubčicku, kde káže česky. Věnuje se národopisu a sbírá staré moravské a polské písně. Po krátkém působení v Oldřišově, se stal kaplanem v Hlučíně. Právě zde vytvořil většinu svých literárních děl. V roce 1844 vychází jeho první česká učebnice Slabikář a čítanka pro menší dítky. Měla postupně šest vydání a byla dlouhých třicet let jedinou českou učebnicí na Hlubčicku a Ratibořsku. Další kniha byla vlastivědná – Opis Slézska. Vytvořil mapu této oblasti a začal vydávat český časopis Holubice.

Zapojuje se také do politiky a v roce 1848 byl jako mluvčí takzvaných českých Moravců zvolen do pruského sněmu v Berlíně za ratibořský okres. Vliv Cypriána Lelka byl na Hlučínsku a Ratibořsku natolik silný, že zasáhly pruské úřady. Odbojný kaplan byl přeložen do Bavorova u Hlubčic..Zemřel v dubnu roku 1883 a je pochován poblíž kostela v polské Wodce, kde naposledy sloužil jako farář.

 
Ludgeřovičtí chtějí mít kolem čisto
Napsal uživatel Liana Melecká   
Středa, 20 Listopad 2013 15:54

Ludgeřovice. Do ulic Ludgeřovic vyrazí nový čistící vůz za více jak dva miliony korun. Jak prozradil starosta Ludgeřovic Daniel Havlík., zejména v současné době, kdy v obci staví novou kanalizaci, bude pro ně velmi důležitým pomocníkem. Jen zalitoval, že jej nezískali o pár měsíců dříve. Devadesát procent z celkové částky pokryje  dotace z operačního programu životní prostředí.

 
V krovech našli dělníci válečné šrapnery
(1 Hodnoceno, průměr 3.00 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Pondělí, 26 Srpen 2013 09:09

Hlučín. Půdu plnou sutě a šrapnery zaseknuté v trámech, našli dělníci při opravě krovu a střechy hlučínského kostela svatého Jana Křtitele. Až do zimy tam bude probíhat generální oprava střechy, kterou Hlučínští plánovali už několik let. let. “Hned na začátku jsme zjistili, že budeme muset provést další vícepráce, se kterými původní projekt nepočítal. Trámy sice zespodu vypadaly dobře, ale po odstranění prken se ukázalo, jak moc jsou shnilé. Nepříjemné je také vyklízení sutě, kterou stavebníci při dřívějších opravách volně nasypali na klenuté stropy, místo toho, aby je odnesli“, popisoval hlučínský farář Martin Šmíd. Suť tak dělníci museli ručně naložit do kbelíků a potom složitě spouštět do kontejnerů připravených před kostelem. 

Trámy poznamenala válka i hmyz

Původní střecha je ze 17. století a má toho už hodně za sebou. Svědčí o tom i šrapnely, které řemeslníci nacházejí zaseknuté v trámech a které jsou pozůstatkem poslední války. Samotné trámy jsou v mnoha případech napadeny plísněmi, hnilobou a dřevokazným hmyzem. V rámci oprav se vyměňují pouze napadené části. Pracovníci už odstranili eternitovou krytinu. Místo ní se na střechu položí přírodní břidlice, která dodá kostelu důstojný vzhled.

Celou akci pod oficiálním názvem „Regenerace kostela sv. Jana Křtitele v Hlučíně“ provádí Římskokatolická farnost Hlučín. O dotaci na opravu farnost požádala v roce 2011 a po roce byla schválena."Projekt počítal s cenou oprav přes devět milionů korun. Firma, která vyhrála ve výběrovém řízení, však nabídla provést opravu za necelých šest milionů. Z této částky pětaosmdesát procent uhradí peníze z Evropské unie, zbylých patnáct procent pokryjí prostředky farnosti," vysvětloval hlučínský farář. Město Hlučín přispělo na opravu tohoto významného historického objektu částkou sedm set tisíc korun.

Jak je na Hlučínsku zvykem, na opravu kostela přispívají i samotní farníci. „Jedna paní nám věnovala stotisíc korun, ale ani ostatní příspěvky nejsou zanedbatelné. Někteří věřící nám přispívají pravidelnými částkami v řádech tisíců korun. Jsme vděčni za jakoukoliv pomoc. Odhaduji, že celou částku zaplatíme tak do pěti let,“ zakončil farář Martin Šmíd.

 
Víkend plný zábavy
Napsal uživatel Liana Melecká   
Pondělí, 05 Srpen 2013 17:30

Bolatice. Večer  s divadlem i filmem pořádají Bolatičtí v pátek 23. srpna v areálu místního fotbalového hřiště. Vše začne ve čtvrt na devět divadelním představením Židovský poker  Dividýlka ze Slaného, v půl desáté se mohou lidé pobavit filmem Okresní přebor a večer zakončí mini diskotéka.

O den později začnou alegorickým průvodem bolatické Dožínky. Průvod vyrazí ve tři čtvrtě na dvě od hasičárny ke kostelu, kde místní farář slouží slavnostní mši svatou. Ve tři hodiny slavnostní průvod za doprovodu krojovaných dětí, žen, mažoretek z Dolního Benešova, alegorických vozů a koňských spřežení projde obcí na fotbalové hřiště. Tam začne program až do nočních hodin (soutěž o nejlepší koláč, nejzajímavější koláč). V sedm hodin zazpívá Martin Chodúr a vše zakončí noční karneval.

 
Hafest už potřetí
Napsal uživatel Liana Melecká   
Úterý, 04 Červen 2013 14:56

Hať. Swing, country, pop, reggae i rock'n'roll. Každý, kdo v sobotu 15. června zavítá do Hati si přijde na své. Ve čtyři hodiny odpoledne totiž v areálu hráze propukne již třetí haťský Hafest. „Lidé na Hlučínsku se chtějí bavit. A tak jsem si řekli, proč mají jezdit do okolních měst, když se vše může uskutečnit na domácí půdě. Založili jsme občanské sdružení a letos pořádáme už třetí ročník tohoto hudebního festivalu,“ uvedla Jana Stočková.  

A na co se mohou letos návštěvníci těšit? Jako první vystoupí ve čtyři hodiny skupina Haband z Hati v čele s Pavlem Kozlem, která nabízí mnoho žánrovou směsici písní. (swing/jazz/pop). Ve čtvrt na šest je vystřídá kapela z Frýdku Místku Dolls in the Factory (pop rock). Hned po nich o půl sedmé vystoupí skupina s výstižným názvem Poletíme. Ve tři čtvrtě na osm to bude mladý talentovaný zpěvák a kytarista Noah Ellenwood se svou kapelou Noah Ellenwood band. Zpěvák se ve svých patnácti letech zúčastnil talentové soutěže Česko hledá Superstar, kde získal sympatie poroty i řady fanoušků. Přesně v devět bude podium patřit pražské skupině Fast food orchestra. Kapela se zformovala v letech 1994-96, od té doby vydala šest alb a procestovala kluby a festivaly nejen u nás, ale účinkovala i v Brazílii či Izraeli. Od počátku je znát posun k větší stylové rozmanitosti a obohacení zvuku kapely o prvky reggae, dancehallu, ragga, rocksteady, punku, hip-hopu, popu nebo breakbeatu.

V půl jedenácté přijde na řadu rocková skupina HC3 a čtvrt hodiny před půlnocí ji vystřídá kapela Dead pope's company. Vše zakončí v jednu hodinu po půlnoci pětičlenná parta muzikantů z Hlučínska, která v únoru loňského roku založila skupinu Bon Jovi revival.

 
Tři hodiny ve frontě. Už ne, na banány, ale na klenoty
(3 Hodnoceno, průměr 3.67 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Sobota, 18 Květen 2013 10:41

Praha. Zástup začínal v královských zahradách, vinul se k budově a stoupal po schodech až k vchodu do Vladislavského sálu. „Naposledy jsem takovou frontu stál na prvního máje na banány,“ zažertoval vitální důchodce. Vyvolal tak úsměvy na tvářích kolemstojících, kteří  minulou středu čekali, až uvidí královské korunovační klenoty. Nechyběla tam ani reportérka Prajzských novin Liana Melecká.

Lidé přijeli až z Moravy

„Říkala jsem si, kdy se taková příležitost vyskytne znovu. Co když už pak nevydržím tak dlouho stát?,“ svěřila se žena, postávající za mnou, která přijela do Prahy až z Frýdku. Prozradila, že se rozhodla velmi narychlo. „Vzala jsem si volno v práci, nasedla do rychlíku a odpoledne se zase vracím domů.“

Nebyla sama, kdo kvůli klenotům přijel z různých částí republiky. Rodina stojící za mnou přicestovala z Jižní Moravy, kdežto manažer, neustále informující své klienty do mobilu, že jim opravdu nepomůže, protože je v Praze, prozradil, že je z Písku.

„Je to tak na tři až čtyři hodiny čekání,“ sdělil mi mladík v uniformě hradní stráže, který postával nedaleko. Zkontrolovala jsem si čas. Přišla jsem v pravé poledne. Zpočátku to vypadalo, že tu nádheru uvidíme přece jenom dříve. Lidé se posouvali kupředu celkem pravidelně. Když jsme ale po hodině a půl ještě nebyli ani v zákrutě před schodištěm, bylo jasné, že mladík věděl o čem mluví.

Našli se i předbíhači

„Sakra, oni se tam předbíhají,“ rozčílil se manžel sousedky z Frýdku a šel dopředu sjednat nápravu. Skupinka lidí se prostě před stánkem s občerstvením, nenápadně zasunula mezi čekající. „Typicky české, někoho předběhnout a podvést,“ prohodil muž, když se vrátil. Konečně stojíme na schodišti. Alespoň je na co se dívat. Pod námi v paprscích slunce září Praha.

Už jsme skoro před dveřmi sálu, když se masivní dveře před námi zavírají. Konečně. Tři hodiny čekání a jsme uvnitř.  Zavazadla projíždí kontrolním rámem jako na letišti, a můžeme vstoupit do Vladislavského sálu. Okna na východ jsou přikryta, takže je tam docela přítmí. Fronta se klikatí přes celý sál podél pravé zdi, až k nasvícené vitríně na druhém konci sálu. Ani to některým nestačí. Dvojice klidně podleze provazy oddělující prostor pro návštěvníky a kráčí po koberci středem sálu, jako nějaká státní delegace. „Musíte tam, kde stojí ostatní,“ upozorňuje je hlídač v uniformě. Ale stálo jim to za to. Postoupili ve frontě několik metrů dopředu.

Královské korunovační klenoty v celé své kráse. Foto: Liana Melecká

Prohlížím a fotím si královská křesla. Kupodivu se smí  fotografovat, jen se nesmí spustit blesk. Korunovační roucho ozdobené hermelínem mi zase tak slavnostní nepřipadá, ale pak se dostávám k vitríně. Jen pár centimetrů ode mně svítí Svatováclavská koruna ozdobená 96 drahými kameny, zlaté jablko s křížem a žezlo zdobené perlami. Vedle toho svítí naleštěný korunovační meč. I když už necítím nohy, přesto nelituji. Vidět na vlastní oči tu nádheru, stálo za to. Když vycházím ze dveří sálu na druhé straně nádvoří, je půl čtvrté.    

 
Hlučínští malíři opět bodovali
(3 Hodnoceno, průměr 5.00 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Čtvrtek, 02 Květen 2013 17:32

Hlučín. První místo a putovní pohár koncem dubna vybojovali v soutěži Talent roku, žáci hlučínského učiliště, kteří si zvolili obor malíř, natěrač. V dovednostech tak předběhli dalších sedm škol z celé České republiky.

“Praktická část se skládala z povinného a volného zadání. V povinné části museli učni zvětšit logo firmy a zvládnout imitaci kresby dřeva (fládrování). V druhé části už záleželo na kreativitě a zručnosti soutěžících,“ vysvětlil vedoucí odborného výcviku hlučínského učiliště Karel Balarin.Učiliště reprezentoval Pavel Bolacký z druhého ročníku a Petr Heglas z ročníku prvního.

Každý, kdo chce na vlastní oči uvidět, co tito mladí natěrači a malíři umí, mohou přijít 21. května na hlučínské Mírové náměstí. Od devíti do čtyř hodin odpoledne tam bude probíhat II. ročník celostátního setkání mladých malířů, pod názvem „Hlučín, město s řemeslnou tradicí“.

 
Práce s parťákem je někdy velká ponorka, říká nejlepší hlučínská policistka
(3 Hodnoceno, průměr 3.33 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Úterý, 02 Duben 2013 18:34

Hlučín. Ivana Bedravová Jedličková si vybrala, pro ženu, nepříliš obvyklé povolání. V policejní uniformě ji zpočátku potkávali lidé v centru Prahy a poslední čtyři roky je její domovská stanice v Hlučíně. Nedávno se stala nejlepší policistkou hlučínského obvodu za rok 2012.

Jak vzali vaše ocenění kolegové ? Poplácali vás po rameni a utrousili, jsi fakt dobrá, a nebo no, jo, vybrali ženskou, protože to žádá EU ?
Reakce kolegů jsou většinou pozitivní. Spíš to asi bylo pro většinu malé překvapení, protože na oddělení nesloužím tak dlouhou, jako většina mých kolegů. Já osobně jsem byla překvapená velmi. A proč si vybrali právě mně, tak to se musíte zeptat vedení našeho obvodu, kteří mně na toto ocenění navrhli.

Co vaše začátky u policie? Vzali vás kolegové mezi sebe?
Všechny začátky v novém kolektivu jsou těžké. Každý musí poznat, kdo vám pomůže a kdo ne. Spousta lidí si myslí: ženská u policie, no to snad ne. Podle mě je jedno, jestli je to žena nebo muž, důležité je to, že tu práci berete vážně, s respektem a hlavně s rozumem.

Jak jste začínala? Na policejní akademii, jako v onom oblíbeném americkém filmu?
Policejní akademii jsem nestudovala, to bych měla před svým jménem titul. Já jsem absolvovala jednoroční kurz, který jsem musela v závěru obhájit zkouškami. Jak praktickými, tak fyzickými. Až potom jsem mohla do služby.

Máte svého parťáka?
Když jsem ale začínala v Praze, sloužila jsem tři roky se dvěmi parťáky. Někdy je to lepší, protože už víte, jak kolega zareaguje. Někdy je to ale velká „ponorka“. V Hlučíně se ve stálých dvojicích neslouží. V něčem je to taky dobré, když sloužím, pokaždé s někým jiným, tak to aspoň není taková obehraná písnička.

Už jste někdy musela použít i zbraň?
Byly situace, kdy jsem musela vytasit zbraň, ale nikdy jsem z ní, kromě střelecké přípravy nevystřelila. Když vcházím do budovy, kde předpokládám, že tam může být nebezpečný pachatel, jde všechno stranou. Pak mám v hlavě jen to, abych jistila svého parťáka, který mi důvěřuje. Protože nikdy nevím, co mě může potkat, musím mít čistou hlavu. Život a zdraví je v této chvíli to nejdůležitější a bezpochybně nejcennější.

Kdo je Ivana Bedravová Jedličková?
Pochází ze Suchých Lazců a je jí jednatřicet let. U policie začínala před jedenácti lety v Praze. Napřed na Místním oddělení policie na Letné a později jí přeřadili na Oddělení hlídkové služby na Vinohradech. Na vlastní žádost ji přeložili zpět na severní Moravu a čtyři roky už slouží na Obvodní oddělení v Hlučíně. Koncem března byla vyhlášena nejlepší policistku hlučínského obvodního oddělení za minulý rok. Její nadřízení ocenili zejména její empatický přístup k obětem trestných činů, díky němu je schopna získat důležité informace. A také její podíl na objasňování trestné činnosti mládeže.

 

Stříleli někdy po vás?
Zatím ne, i když se k tomu párkrát schylovalo. Ovšem nadávky a vyhrožování, to je na denním pořádku.

Jak se vám daří skloubit dohromady služby u policie a rodinu?
Mám štěstí, že mně má rodina v mém výběru povolání podporovala. Tím, že  mám kolem sebe lidi, kteří respektují mou volbu zaměstnání, se mi to daří.

Podle toho, že používáte dvě příjmení, jste asi vdaná?
Ano, nechala jsem si jak příjmení po manželovi, tak i své příjmení za svobodna.

Nemáte s tím problémy?
Já to tak chtěla, a vůbec svého rozhodnutí nelituji. Naopak reakce některých lidí jsou docela legrační. Ty rozpaky, jak mě vlastně mají oslovit. Jestli paní Bedravová nebo Jedličková.

Změnil se přístup lidí při vyšetřování? Snaží se policistům pomoci, nebo jim stále nevěří?
Pořád jsou skupiny lidí, kteří selhání jedince, berou jako selhání celé policie. Takové myšlení mě docela mrzí a nezbývá než se nad to povznést. Bohužel v tom hrají velkou roli média a takové kauzy dlouho zůstanou lidem v paměti. To špatné, co udělal jeden člověk, pak hází na celý sbor.

Lidi nejvíce rozhodí, když se jim někdo vloupe do domu. Jak takové vyšetřování probíhá?

Napřed se musíme přesvědčit, jestli tam nejsou zranění, nebo přímo zloději. Přitom musíme dávat pozor, abychom nezničili důležité stopy, které zajistí kriminalistický technik. Vše pak většinou za pomocí kriminalistů a vyšetřovatelů  prošetříme a prověříme.

Takže je to spíš mravenčí práce a žádné vzrušující přestřelky a okamžité dopadení pachatele jako v televizních seriálech?
Bylo by krásné, kdyby tomu tak bylo. Všechny případy dle jejich metod a moderních pomůcek by byly vyřešeny a jejich pachatelé dopadeni. Bohužel, pokud se ve filmu přímo neuvádí, že je natočený podle skutečného příběhu, ať tomu lidé nevěří.

Spousta policistů odešla kvůli platu k soukromým firmám. Jak je to s vámi, chcete u policie zůstat?
Mě moje práce baví. Vždy jsem ji chtěla dělat a doufám, že u ní zůstanu ještě dlouho. Dokonce si troufnu říci, že do práce chodím ráda a že mě naplňuje.

 
S velikonocemi ožijí „poklady našich babiček“
(3 Hodnoceno, průměr 2.67 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Pátek, 15 Březen 2013 15:12

Bohuslavice. Tradiční zajíčci, zdobená vajíčka, ale také třeba velikonoční klobouk z perníku. Bohuslavické perníkářky a perníkáři opět popustili uzdu své fantazie a v sobotu 16 a neděli 17. března vystaví svá dílka v prostorách obřadní síně místního obecního domu.  

„Výstavu pořádáme ve spolupráci s obcí a ta letošní, bude v pořadí už třetí. Obvykle se zapojí deset až dvanáct perníkářů a mohou tvořit podle své fantazie. Loni jsme přidali ještě doprovodnou akci a představili jsme ruční práce našich šikovných žen a dívek,“ vysvětlovala jedna z organizátorek výstavy Magdalena Birtková.

 

Letos připravily organizátorky pro návštěvníky další překvapení. Prohledaly staré skříně a vytáhly na světlo Boží „poklady“ jejich babiček a prababiček.

„Rozhodily jsme sítě i v širším okolí a podařilo se nám zapůjčit různé poklady. Staré svatební šaty, povijany pro miminko, sváteční šaty, ve kterých naše babičky chodily jen na mši do kostela, ale také třeba spodní prádlo, různé klobouky, historický cestovní kufr z třicátých let minulého století, kabelky a spoustu dalších doplňků,“ prozradila Lucie Hamplová, další organizátorka této zajímavé výstavy.

Výstava bude otevřena po oba dva dny od tří hodin odpoledne do sedmi hodin večer.

 
« ZačátekPředchozí12345678910DalšíKonec »

Strana 5 z 12


Valid XHTML and CSS.