news menu leftnews menu right

Nejnovější

Z mlýna je „nemlyn" s překvapením. Hostům tam teče pod nohama voda

Kravaře. O existenci starého kravařského mlýna, se majitel stavební firmy DK1 Daniel Kozel dozvěděl náhodou. Když ho uviděl, věděl, že ho musí koupit. Skoro čty....

Všichni čekají, co vymyslí FURTISAMI. Pomáhá a baví se celá obec

Velké Hoštice. Každým rokem jiné překvapení. Dětské dny ve Velkých Hošticích na Hlučínsku, se díky skupině nadšenců staly magnetem, nejen pro místní. Loni se....

Svatý Martin přijede na perníkovém koni

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní p....

Studentky navrhly unikátní betlém. Dřevo napustí olejem Svatého Kříže

Opava. Návrh betlému tří studentek opavské Střední školy průmyslové a umělecké, zvítězil v soutěži vyhlášené opavským magistrátem a ozdobí letošní v....

Příběh ze záhrobí se prodává sám

Dolní Benešov. Nedávno vyšla dolnobenešovské spisovatelce Anně Malchárkové nová knížka Záhada kamenného svědka. Autorka se v ní vrací ke krvavé vraždě b....

Bio zahrádka přinesla úrodu. Patnáct obřích dýní

Chuchelná. Žádný pěstěný trávník, ani módní štěrkové záhony s okrasnými travami. Zahrádka před domem Antonína Pavlíčka v Chuchelné, vypadá jako ....

Kravaře mají nejlepší trafiku

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénk....

Byla jsem přitom

Praha. „Zavřít hranice. Soudit se o kvóty. Jinak nové volby.“  To bylo ústřední přání asi šesti tisíc lidí, kteří se v sobotu sešli na Hradčanském ná....

Chceš stavět? Zaplať silnici a daruj městu

Kravaře. Majitelům stavebních pozemků v Kravařích, které nejsou napojeny na veřejné sítě, ani komunikace, věnovali zastupitelé novoroční dárek. Jsou to zás....

Kravařský odpust vydělal milion, Kutský ani korunu

Kravaře. Po dlouhých letech se Kravařští dozvěděli, kolik město vydělalo na největší akci celého roku, Kravařském odpustu. Na pronájmu pozemků a veřejného pro....

Počítadlo návštěv:
Z mlýna je „nemlyn" s překvapením. Hostům tam teče pod nohama voda
(34 Hodnoceno, průměr 3.09 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Úterý, 16 Leden 2018 15:07

Kravaře. O existenci starého kravařského mlýna, se majitel stavební firmy DK1 Daniel Kozel dozvěděl náhodou. Když ho uviděl, věděl, že ho musí koupit. Skoro čtyři roky bojoval jeho projekční tým s úředníky, než získal veškerá povolení. Kombinací starého s novým, vznikla originální restaurace nemlyn. Staré kameny a trámy doplňuje čedičová dlažba a skleněná podlaha, pod níž protéká obnovený náhon.

Kdo je Daniel Kozel?
Je majitelem stavební a obchodní firmy DK1. Ta vznikla v roce 1991 a zpočátku byla zaměřena na projektování bytových i nebytových staveb. V současné době rozvíjí své aktivity v pěti oblastech - projekce, realizace, prodej stavebnin, prodej kameniva a paliva, doprava a mechanizace.On sám o sobě prozrazuje pouze: „Narodil jsem se v roce 1968, a od té doby stále něco vymýšlím, tvořím a stavím.“

Kdy jste dostal nápad mlýn koupit?
Byla to náhoda. Kolegovi z Českého Těšína, který provozuje realitní kancelář, to někdy v roce 2010 přišlo do nabídky na prodej. Jenže vůbec nevěděl, kde to stojí, ani co to je. Tak mě oslovil, ať se mu na to podívám a vyhodnotím. Ani já jsem o  mlýně, do té doby nevěděl, i když jsem v Kravařích často. To místo mě zaujalo, mělo to svoje kouzlo a ducha, nějakou historii. Neodolal jsem a stavbu koupil. Byl jsem si vědom, že bude časově náročné z toho něco udělat s ohledem na záplavové území, památkáře, životní prostředí, územní plán.

Proč jste ho přestavěl právě na restauraci? Už jste s podobným provozem měl zkušenost?
Nějaké zkušenosti máme. Od roku 1992, jsem provozoval s kolegy kavárnu PARK v Bolaticích. Stále funguje a celých šestadvacet let je nekuřácká. Vlastníme ještě hospodu v Bolaticích Borové, kterou jsme pořídili jako zdevastovanou v roce 2009. Dali jsme ji dohromady a obnovili provoz. Provozuje ji nájemce.

Restaurace se jmenuje nemlyn. Prozradíte proč?
Je to taková trochu slovní hříčka. Chtěli jsme, aby se o tom mluvilo.

 

Kdo je autorem projektu?
Máme vlastní projekci, takže všechny stavby si navrhujeme sami. Zpočátku jsme na konceptu spolupracovali s architektem Jiřím Halfarem. Na stavebním řešení pracovalo nakonec devatenáct projektantů. Musím přiznat, že mnozí to vzdali, když se potýkali s komplikovanou legislativu a časovými průtahy při získávání všech povolení. O vstřícnosti úřadů se nedalo mluvit. S menšími přestávkami to trvalo skoro čtyři roky.

Když se člověk rozhlédne, napadne ho, že z původního mlýna moc nezbylo.
To máte pravdu, moc nezbylo. Nicméně, zbyl nějaký původní materiál, trámy a kámen, který jsme znovu využili, tak nějak nově.

Nápad prosklít podlahu, aby se hosté mohli dívat na vodu v náhonu přišel kdy?
Napřed jsme objevili původní náhon pod zabetonovanou podlahou. Když jsme odbagrovali navážku a skládku odpadů, přemýšleli jsme, jak ukázat návštěvníkům vodu v náhonu, která kdysi protékala mlýnem. Jiné řešení, než prosklená podlaha se nenabízelo.

Prosklená podlaha a pohled do restaurace FOTO DK1

 

Otáčející se vodní kolo je jen okrasa, nebo má i praktický účel?
To, i ono. Kolo budeme využívat pro výrobu elektřiny na ohřev teplé užitkové vody.

Kdo je autorem vodníka, sedícího vedle?
Toho dali dohromady naši zámečníci. Svařili ho ze starého železného šrotu. Už s podobnými věcmi mají nějaké zkušenosti.

Stavbu jste začali kdy? A jak dlouho trvala?
Vlastní realizaci jsme začali v únoru roku 2017 a v říjnu toho roku jsme dokončili stavební práce. Před tím jsme ještě dělali nějaké zajišťovací práce. Stále ladíme mnoho detailů, aby byl provoz co nejefektivnější.

Jak se k projektu stavěli památkáři?
Památkáři byli jedni z několika desítek účastníků stavebního řízení. Přestože jsem stavař, jejich požadavky byly pro nás tak nějak nečitelné a nevěděli jsme, k čemu měly přispět. Nicméně, stavba stojí, je zkolaudována, tak je vše v pořádku.

Pro některé hosty je překvapením osušovač rukou na dámské toaletě. Pro menší postavy funguje i jako fén. Kdy vás to napadlo?
Automatická vodovodní baterie, spojená s osušovačem rukou, je výrobek, který na stavbách používáme čím dál častěji. Navíc na splachování toalet používáme dešťovou vodu a ne pitnou z veřejného vodovodu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vchod do nemlyna a terasa nad vstupem

Místo, kde váš nemlyn stojí, byl při povodních pod vodou. Proto jste zvolili tak trvanlivou dlažbu?
Taková povodeň, kterou jsme zažili v roce 1997, by nás teoreticky už neměla zasáhnout. Pro jistotu jsme ale stavbu navrhli tak, abychom v podstatě otevřeli dveře, voda protekla a pak dveře zavřeli. Vlastní stavba záplavu vydrží. Dlažba je z čediče a využívá se v chemických provozech a kanalizacích. Snese chůzi cyklistů v „okovaných“ botách a zvolili jsme ji také z designových důvodů.

Z venkovní terasy mají hosté výhled na vedlejší parcelu, kde město ukládalo odpad za povodní. Nedávno jste ji koupili. Co s ní budete podnikat?
Po několikaleté anabázi jsme od města Kravaře koupili bývalé zahradnictví, které je zaneřáděné odpadem všeho druhu. Vypadá to, že si tu pomohl s likvidací odpadů kde kdo z okolí. Celé to je navíc zarostlé náletovou zelení a křídlatkou. I když nám pozemek, ještě nepatřil, postupně jsme ho vyčistili od nejhrubšího odpadu a prořezali jsme keře a stromy. Chceme odvézt tisíce tun navážky a zeleň upravit a dosadit tak, aby tento prostor plynule navázal na zámecký park. Zřídíme hřiště pro děti, odpočívadla a celý pozemek zpřístupníme. To, že se tam nemůže nic stavět s ohledem na záplavové území, nám nevadí.

 
Studentky navrhly unikátní betlém. Dřevo napustí olejem Svatého Kříže
(31 Hodnoceno, průměr 3.00 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Čtvrtek, 20 Říjen 2016 17:07

Opava. Návrh betlému tří studentek opavské Střední školy průmyslové a umělecké, zvítězil v soutěži vyhlášené opavským magistrátem a ozdobí letošní vánoční trhy. Autorky návrhu nyní tráví většinu času v dílně, kde za pomoci spolužáků a jejich pedagogů opavský betlém vyřezávají.

 

„Studenti oboru design hraček dostali loni na jaře toto téma, jako zadání pro ročníkový projekt. Soutěž vyhlásila kancelář primátora Opavy a účastníci měli navrhnout betlém v životní velikosti na vánoční trhy.  

Jednotlivé díly měly být rozebíratelné, skladné, a aby je šlo lehce přemístit,“ vysvětlil koordinátor projektu a zástupce ředitele pro umělecké obory Lubomír Anlauf.

 

Studentky vyrobily i model

Autorkou návrhu figur Svaté rodiny je Pavla Václavíková a její dvě spolužačky Kristýna Martiníková a Alena Rejkubová zaujaly zadavatele svým projektem přístřeší, kde Ježíšek, Marie a svatý Josef složí hlavu. „Inspirovaly jsme se v knihách a na internetu.

Každá navrhla svou představu a pak jsme to spojily dohromady. Kromě grafického návrhu jsme vyrobily i model v měřítku jedna k jedné,“ prozradila Rejkubová.

Autorky betlému (zleva) Kristýna Martiníková, Pavla Václavíková, Alena Rejkubová. FOTO PATRIK KOZÁK

Postavy napustí olejem Sv. Kříže

Jejich původní návrh chléva se během výroby vyvíjí a upravuje. Dřevo bude přírodní, napuštěné příznačně olejem Svatého Kříže a místo prken přikryje střechu pravý modřínový šindel. Aby vynikly postavy Svaté rodiny, upustili výrobci od zadní stěny, zato ve štítu chléva přibude velká hvězda. „Uvidíme, jak to bude vypadat na místě. Asi postavy jen nasvítíme,“ doplnil Anlauf. Vše musí být hotovo poslední týden v listopadu, proto výrobní tým tří autorek posílil ještě Vojtěch Sofka a Julie Drtilová.

 

 

ROZHOVOR:

Bála se, že odštípne, co nemá

S těmito pocity zápasila autorka podoby Svaté rodiny, dvacetiletá Pavla Václavíková z Kravař, když poprvé uchopila do ruky dláto a začala opracovávat první postavu. Aby vše zvládla, začala s učením už o prázdninách

 

Kdo vás do řezbařiny zasvětil?
Začala jsem chodit do ateliéru našeho učitele a sochaře Daniela Klose. Měla jsem obavu, jestli mi řezbařina půjde, když jsem to nikdy nedělala. Zaučoval mě denně celý srpen a hodně mi to pomohlo.

Jaké byly začátky?
Zpočátku jsem se bála, že když do dláta moc udeřím, odštípnu toho víc, než bych chtěla. Ale když mě můj učitel uklidnil, že se to vždycky dá nějak napravit, strach mě přešel.

Co ruce? Žádný úraz během práce?
Ne. Asi proto, že mně to hodně bavilo, jsem se trefila, jenom do dřeva (smích)

Z čeho jste sbírala inspiraci při tvoření návrhu?
Hodně nám pomáhala naše učitelka Gabriela Bernardová. Nosila nám do hodiny podklady z knih, z historie i fotky betlémů. Do soutěže jsem poslala tři verze podob svaté rodiny, ze kterých zástupci magistrátu vybírali.

Vybrali podle vás tu nejlepší?
No, trochu jsem měla problém s podobou Josefa. Myslela jsem, že vyberou postavu z profilu, ale jim se zalíbila ta zepředu. Nebyla jsem si jistá, jestli to zvládnu vyřezat. Přece jenom je to pro začátečníka složitější.

Kolik soch lidé na letošních trzích uvidí?
Zatím tři základní. Stojící Josef, klečící Marie a Ježíšek v jesličkách. Máme obrysy všech tří postav a rozpracované dospělé postavy. O detailech Ježíška ještě debatujeme.

Takže příští vánoce přibudou další?
Ano, další tři.

Co rodiče? Zajímá je to?
Rodiče mi fandí. Nejvíc se o to zajímá ségra a babička.

 
Příběh ze záhrobí se prodává sám
Napsal uživatel Liana Melecká   
Neděle, 02 Říjen 2016 13:42

Dolní Benešov. Nedávno vyšla dolnobenešovské spisovatelce Anně Malchárkové nová knížka Záhada kamenného svědka. Autorka se v ní vrací ke krvavé vraždě bolatického učitele, která se odehrála před více jak sto lety. Jen co se totiž tento příběh, vydaný před devíti lety pod názvem Kamenný svědek,  dostal do povědomí lidí, začaly se dít věci, jako ze seriálu zabývající se záhadami ze záhrobí „Věřte nevěřte.“

„Lidé se mi začali svěřovat s paranormálními zážitky, které se jim staly v okolí kříže, postaveném na památku tragické smrti Oskara Kuroně u cesty na Chuchelnou. V obavách, aby se jim lidé nevysmáli, to dlouho tajili. A nebyli sami, i mně potkalo něco podobného,“ prozradila Malchárková. Podrobnosti už odmítá sdělit a odkazuje čtenáře na knihu, která znovu popisuje velkou lásku a tragický konec života jen čtyřiadvacetiletého mladého učitele.

Vypadá to, že se tato strategie se autorce vyplácí. Kniha jde dobře na odbyt i bez reklamy. „Stačilo, když jsem svým příznivcům oznámila, že jsem vydala novou knížku a ti, co ji četli mi reklamu udělali sami,“ doplnila Anna Malchárková.

 

Autorka vydala:

Od všeckeho trošku (2006) Poztrácené korálky (2006) Kamenný svědek (2007) Modrá barva duhy (2009) Grunt (2011) Album (2012) Vyhnalovec (2014), Záhady kamenného svědka (20016)

 
Více článků...




Valid XHTML and CSS.