news menu leftnews menu right

Nejnovější

Z mlýna je „nemlyn" s překvapením. Hostům tam teče pod nohama voda

Kravaře. O existenci starého kravařského mlýna, se majitel stavební firmy DK1 Daniel Kozel dozvěděl náhodou. Když ho uviděl, věděl, že ho musí koupit. Skoro čty....

Všichni čekají, co vymyslí FURTISAMI. Pomáhá a baví se celá obec

Velké Hoštice. Každým rokem jiné překvapení. Dětské dny ve Velkých Hošticích na Hlučínsku, se díky skupině nadšenců staly magnetem, nejen pro místní. Loni se....

Svatý Martin přijede na perníkovém koni

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní p....

Studentky navrhly unikátní betlém. Dřevo napustí olejem Svatého Kříže

Opava. Návrh betlému tří studentek opavské Střední školy průmyslové a umělecké, zvítězil v soutěži vyhlášené opavským magistrátem a ozdobí letošní v....

Příběh ze záhrobí se prodává sám

Dolní Benešov. Nedávno vyšla dolnobenešovské spisovatelce Anně Malchárkové nová knížka Záhada kamenného svědka. Autorka se v ní vrací ke krvavé vraždě b....

Bio zahrádka přinesla úrodu. Patnáct obřích dýní

Chuchelná. Žádný pěstěný trávník, ani módní štěrkové záhony s okrasnými travami. Zahrádka před domem Antonína Pavlíčka v Chuchelné, vypadá jako ....

Kravaře mají nejlepší trafiku

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénk....

Byla jsem přitom

Praha. „Zavřít hranice. Soudit se o kvóty. Jinak nové volby.“  To bylo ústřední přání asi šesti tisíc lidí, kteří se v sobotu sešli na Hradčanském ná....

Chceš stavět? Zaplať silnici a daruj městu

Kravaře. Majitelům stavebních pozemků v Kravařích, které nejsou napojeny na veřejné sítě, ani komunikace, věnovali zastupitelé novoroční dárek. Jsou to zás....

Kravařský odpust vydělal milion, Kutský ani korunu

Kravaře. Po dlouhých letech se Kravařští dozvěděli, kolik město vydělalo na největší akci celého roku, Kravařském odpustu. Na pronájmu pozemků a veřejného pro....

Počítadlo návštěv:
Jak ušetřič a ešče se pošmakovač
(0 Hodnoceno, průměr 0 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Čtvrtek, 29 Prosinec 2011 19:47

Zatímco ve všech částech Česka lidé propadají panice z dopadu finanční krize, lidé na Prajzske jsou v klidu. Ne nadarmo se o Prajzácích tvrdí, že dokáží vyžít z mála a ještě ušetřit. Ti, co ještě zažili fronty na banány a toaletní papír z doby budování komunismu, šli na radu k těm ještě starším. A oni povzpomínali, co jim "oma pravěli o časach, kdy ešče byli Pruskem" a jak dokázali přežít obě světové války. Protože Prajzáci jsou sice šetrní, ale ne lakotní, rádi se o rady s ostatními podělí.

Jak z ničeho uvařit pro jedneho na čtyry dny.

(rada Frau Pekař z Hlučina)

Základem jsou pouze dvě kuřecí křídla. „V ponděli uvařim jedno křidlo ve vodže z kobzoli. Bo taka voda se něvyleva. Dyč už tam je kmin, sul i vitaminy. Maso z křidla a jeden kobzol něcham na utery, enem přidam trochu zeleneho. A jak se pošmakuju.  Ve středu upeču to druhe skřidlo. Enem tak bez fetu a zim skuru a pul krajička chleba. Ve čtvrtek zim maso a druhu pulku krajica,“ popisovala levný recept Frau Pekař. Upozornila, že do soboty by se maso mohlo zkazit, protože v pátek je půst. A co na snídani? „To stači melta bez cukru, bo ten něsmim, a namisto večeře pořikač ružaněc,“ doporučila zkušená žena a zavzpomínala, jak kdysi za Holajnem slévali vodu z několika konzerv pečenáčů. Pak stačilo doma vodu jen ohřát a pomačkat do ní pár brambor. Pojedla z toho celá rodina.

Dieta po Vanocach od četky Tonky z Chlebičova

„Tuž dževucha, ja či poradžim, jak fajně poješč, ušporovač a ešče zostač šlank. To mušiš sleč osolenu vodu z uvařenych kobzoli do kastrola. Potym přidač něolizane niči ze štyrech rolad a nadrobič štyry chlebove skurki. Nakoněc enem přidač kusek zeleneho a pojiš jak grofka,“ prozradila rodinný recept Tonka.

Co neuškočilo bravkovi, synkovi tež něuškodži  (rada stryka Francka z Hlučina)

V Prajzských domácnostech se kdysi zužitkovalo úplně všechno. Ani nemuseli přemýšlet, kde postavit kompostárnu. Na peci tenkrát v každé kuchyni stál velký hrnec, do kterého hospodyně házela všechno, co se neupotřebilo. Slupky z brambor, listy z kedluben, zbytky jídel, starý chleba a vše se zalilo první vodou z mytí nádobí. Tak se to sbíralo i celý týden. „Protože směs pak na plotně pořád bublala, nemohla se zkazit. Říkalo se tomu „chlapačka“. Čas od času se to pak nalilo praseti. A že to bylo moc dobré, jsem poznal na vlastní kůži. Po jedné oslavě MDŽ jsem to totiž zamlada tomu praseti „vychlampal“ já. Máma tenkrát běžela k doktorovi a ptala se, co má se mnou dělat. Ten jí řekl: Když to neuškodilo bravkovi, tuž synkovi tež ni,“ vzpomínal na své mládí stryk Francek z Hlučína.

Jak nakrmič hladne džeči za patnact korun (radži onkel Helmut)

A nakonec rada, pro některé naše spoluobčany s mnoha dětmi. (Pozor, cenu aktuálně změnit podle slev nejbližšího supermarketu). „Na nedělu kupim za deset korun bravsku hlavu a za pět korun haverfloky (ovesné vločky). Všecko uvařim a džeči se z teho tak nadžgaju, že jim tři dni pupky stoju,“ prozradil onkel Helmut.

A čím se takové dobroty kdysi na Prajzske zapíjely? Nejlepší byla svěží voda, ale někdy zbylo i na pravou Prajzskou slivovici. „Zralu slivu vem do huby, zalij horkum vodum a sam budžeš volač, jak dobře pálí,“ radil onkel Helmut. 

(zdroj: paměti Jiřího Sonnka)

 


Valid XHTML and CSS.