news menu leftnews menu right

Nejnovější

Z mlýna je „nemlyn" s překvapením. Hostům tam teče pod nohama voda

Kravaře. O existenci starého kravařského mlýna, se majitel stavební firmy DK1 Daniel Kozel dozvěděl náhodou. Když ho uviděl, věděl, že ho musí koupit. Skoro čty....

Všichni čekají, co vymyslí FURTISAMI. Pomáhá a baví se celá obec

Velké Hoštice. Každým rokem jiné překvapení. Dětské dny ve Velkých Hošticích na Hlučínsku, se díky skupině nadšenců staly magnetem, nejen pro místní. Loni se....

Svatý Martin přijede na perníkovém koni

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní p....

Studentky navrhly unikátní betlém. Dřevo napustí olejem Svatého Kříže

Opava. Návrh betlému tří studentek opavské Střední školy průmyslové a umělecké, zvítězil v soutěži vyhlášené opavským magistrátem a ozdobí letošní v....

Příběh ze záhrobí se prodává sám

Dolní Benešov. Nedávno vyšla dolnobenešovské spisovatelce Anně Malchárkové nová knížka Záhada kamenného svědka. Autorka se v ní vrací ke krvavé vraždě b....

Bio zahrádka přinesla úrodu. Patnáct obřích dýní

Chuchelná. Žádný pěstěný trávník, ani módní štěrkové záhony s okrasnými travami. Zahrádka před domem Antonína Pavlíčka v Chuchelné, vypadá jako ....

Kravaře mají nejlepší trafiku

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénk....

Byla jsem přitom

Praha. „Zavřít hranice. Soudit se o kvóty. Jinak nové volby.“  To bylo ústřední přání asi šesti tisíc lidí, kteří se v sobotu sešli na Hradčanském ná....

Chceš stavět? Zaplať silnici a daruj městu

Kravaře. Majitelům stavebních pozemků v Kravařích, které nejsou napojeny na veřejné sítě, ani komunikace, věnovali zastupitelé novoroční dárek. Jsou to zás....

Kravařský odpust vydělal milion, Kutský ani korunu

Kravaře. Po dlouhých letech se Kravařští dozvěděli, kolik město vydělalo na největší akci celého roku, Kravařském odpustu. Na pronájmu pozemků a veřejného pro....

Počítadlo návštěv:
Oktoberfest? Lederhose, dirndl a moře piva
(0 Hodnoceno, průměr 0 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Pondělí, 28 Březen 2011 23:11
oktoberfest
Mnichov. Když na kravařský Odpust přijížděli místní emigranti, kteří se usadili v Bavorsku, srovnávali ho s mnichovským Oktoberfestem. Ve skutečnosti je to jako srovnávat obra s trpaslíkem, ale přece jenom mají obě akce jedno společné. Všichni "význační" musí být na obou akcích co nejvíce vidět.
 
Kdo minulé tři týdny zavítal na mnichovské Theresienwiese (Theresiánské louky), měl dojem, že je někde na bavorské vesnici. V obrovském davu se míjeli pivem odkojení bavorští tatíci, jimž kožené kšandy s "mostem" jen stěží zakrývaly mužské břicho, fešní štíhlí mladíci v bílých podkolenkách pokukovali po dívenkách, které i v sychravém podzimním dni dávaly na obdiv svá odhalená prsa podepřená silně vycpanou pusch - up podprsenkou.
 
bavoráci1
 
 
Atrakce jen pro odvážné
 
V nedělním dopoledni se posouvá obrovský dav lidí. Mezi stánky a od jedné pouťové atrakce ke druhé. Obrovský jeřáb spouští přikurtované odvážlivce z několika desítek metrů dolů a zase nahoru, jiní ječí na obří horské dráze, či se přetáčí hlavou dolů na obří
centrifuze.
Zaujala mě vodní dráha, kde lidé nasedají do kánoí a zatímco jim starý zlatokop vykládá své příběhy, vynoří se z vedlejšího sudu hlava sviště a zákeřně všechny pokropí vodou.
Vše samozřejmě doplňují stánky s různými specialitami. Velká naběračka na průčelí láká do polévkového stanu a kdo s pitím litrových mázů teprve začíná, si ho může poručit u baru na pivním kolotoči.
Řízná pochodová hudba mě přilákala do hlavní uličky. Právě včas. Do pohybu se dává krojovaný průvod reprezentující jednotlivé pivovary, které mají na výstavišti postavené své Bierzelte (pivní stany). V čele každé skupiny kráčí majitel pivovaru s manželkou, jak jinak než v bavorském kroji.
 
Místo ve stanu jen na objednávku
 
Kručící žaludek mě upozorňuje, že je čas oběda. Vydávám se proto prozkoumat pivní stany. V tom prvním se mi líbí. Je nádherně vyzdobený, na stolech jsou bílé ubrusy a uprostřed nachystaná dřevěná plata se zeleninovými předkrmy. Po chvíli pochopím, že stoly s ubrusy jsou pro ty, co si stoly dopředu rezervovali a pro ty nepřipravené je část stolů na okraji, bez ubrusů, jenže rovněž beznadějně obsazené.
Atmosféra ve stanu
 
vestanu 2
Snažím se zachytit fotoaparátem co nejvíce z atmosféry uvnitř, když se ale párkrát málem srazím s uštvaným číšníkem běžícím s šesti mázy v každé ruce (nechápu, jak to zvládnou), raději vycouvám ven. Tam obdivuji nádherné čtyřspřeží
v barvách pivovaru, které přiváží vůz plný dřevěných sudů s pivem.
Poté co zjišťuji, že v dalších stanech je situace stejná, jen hluk a průvan z otevřených vchodů větší, stoly už bez ubrusů a předkrmů, s mázy silně pod míru a kuřaty očividně ne horkými, raději vycouvám ven.
koně
 
 
Rozhoduji se vynechat oběd a zamířím do Käfer-Zeltu (kavárna ve stanu). Naštěstí je zatím poloprázdná. Je tam teplo a zatímco popíjím z konvičky výbornou kávu a pochutnávám si na specialitě místního cukráře, můžu si v klidu prohlédnout velké nástěnné obrazy mapující historii Oktoberfestu.
 
 
 
 
 
Slaví jako za časů prince Ludvíka
 
Ten Mnichované slaví už dvěstě let a vše začalo v roce 1870 svatbou korunního prince Ludvíka s princeznou Teresou. Aby bylo posezení u piva příjemnější, začínají oslavy už koncem září a ty letošní skončily právě včera.
ve stanu3
Po dobré kávě se rozhoduji, že pivo a bavorské speciality ochutnám až večer, přímo v některém domovském pivovaru. Opouštím lidský rumraj a vychutnávám si podzimní slunce na lavičce u Čínské věže v Anglickém parku.
Teprve k večeru mířím do největšího mnichovského pivovaru Augustiner Brȁu, přímo v centru města. Když ale vidím frontu turistů před vchodem, trochu mě přejde optimismus. Můj průvodce osloví číšníka svou spisovnou němčinou a máme vyhráno.
 
Pozor na srážku s číšníkem
 
Obrovským, sálem narvaným lidmi nás vede k velkému stolu a usadí ke skupince japonských turistů. Usměvavá šenkýřka je u nás během pár minut. Jsme v Bavorsku, tak vybíráme z místních specialit a než se nadějeme, máme před sebou kus grilovaného selátka s bavorským knedlíkem a k tomu Krautsalat (studený zelný salát se špekem). A samozřejmě máz místního piva. Jen co se trochu rozkoukám, vydávám se na průzkum.
Zjišťuji, že stejně obrovský sál je hned vedle a ještě několik dalších na ně navazuje. Obdivuji obrovský lustr s velkými krojovanými figurínami a v duchu lituji uštvaný personál. Proč je chodba spojující kuchyň s myčkou nádobí posypaná silnou vrstvou soli, mi dojde, když slyším třeskot rozbíjeného skla. Na záchodě pak sleduji šenkýřku, jak si z bílé zástěrky svého vyšívaného dirndlu smývá zbytky jídla a několikrát jí ujede: "scheisse, scheisse,".
Raději usedám k bezpečnému stolu a pod pohledem vousatého bavorského myslivce shlížejícícho z velkého obrazu, s pobavením sleduji jak Japonec vedle preparuje nožem bavorskou bílou klobásu a podle osazenstva od vedlejších stolů se začíná kývat do rytmu dechovky. Po jednou mázu se japonská skupinka se všemi nadšeně loučí a vrávoravě odchází do nočních ulic.
 


Valid XHTML and CSS.