news menu leftnews menu right

Nejnovější

Z mlýna je „nemlyn" s překvapením. Hostům tam teče pod nohama voda

Kravaře. O existenci starého kravařského mlýna, se majitel stavební firmy DK1 Daniel Kozel dozvěděl náhodou. Když ho uviděl, věděl, že ho musí koupit. Skoro čty....

Všichni čekají, co vymyslí FURTISAMI. Pomáhá a baví se celá obec

Velké Hoštice. Každým rokem jiné překvapení. Dětské dny ve Velkých Hošticích na Hlučínsku, se díky skupině nadšenců staly magnetem, nejen pro místní. Loni se....

Svatý Martin přijede na perníkovém koni

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní p....

Studentky navrhly unikátní betlém. Dřevo napustí olejem Svatého Kříže

Opava. Návrh betlému tří studentek opavské Střední školy průmyslové a umělecké, zvítězil v soutěži vyhlášené opavským magistrátem a ozdobí letošní v....

Příběh ze záhrobí se prodává sám

Dolní Benešov. Nedávno vyšla dolnobenešovské spisovatelce Anně Malchárkové nová knížka Záhada kamenného svědka. Autorka se v ní vrací ke krvavé vraždě b....

Bio zahrádka přinesla úrodu. Patnáct obřích dýní

Chuchelná. Žádný pěstěný trávník, ani módní štěrkové záhony s okrasnými travami. Zahrádka před domem Antonína Pavlíčka v Chuchelné, vypadá jako ....

Kravaře mají nejlepší trafiku

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénk....

Byla jsem přitom

Praha. „Zavřít hranice. Soudit se o kvóty. Jinak nové volby.“  To bylo ústřední přání asi šesti tisíc lidí, kteří se v sobotu sešli na Hradčanském ná....

Chceš stavět? Zaplať silnici a daruj městu

Kravaře. Majitelům stavebních pozemků v Kravařích, které nejsou napojeny na veřejné sítě, ani komunikace, věnovali zastupitelé novoroční dárek. Jsou to zás....

Kravařský odpust vydělal milion, Kutský ani korunu

Kravaře. Po dlouhých letech se Kravařští dozvěděli, kolik město vydělalo na největší akci celého roku, Kravařském odpustu. Na pronájmu pozemků a veřejného pro....

Počítadlo návštěv:
Setkání s Josefem a já opět můžu mluvit česky
(2 Hodnoceno, průměr 4.50 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Čtvrtek, 13 Říjen 2011 09:21

Pouť Liany Melecké do Santiaga de Compostela trvala pětadvacet dnů a celkem ušla 578 kilometrů. Začala v přístavu Santander a trasa, kterou si vybrala je značena jako Camino del Norte. Vede podél pobřeží Cantabrijského moře. Co každý den zažila, najdete vždy ve čtvrtek v Prajzských novinách. Všechna pokračování pak v rubrice zajímaví lidé.

 

Avillés. El Situ. V ubytovně je ještě tuhá tma, ale někteří pohybu chtiví poutníci už po společné místnosti štrachají s čelovkami na čele. Probudí mě to a okamžitě ucítím pronikavý zápach, který mě budil už v noci. Raději nezjišťuji, co je jeho příčinou a během půl hodiny jsem už na cestě. Díky průmyslu tady funguje výjimka. Některé bary s kávou otevírají už v šest ráno. Ve Španělsku nevídaná věc.

Ulice Avillés, ráno jako vymetené

Ulice jsou tak brzo ráno téměř pusté, takže si ho můžu v klidu prohlédnout i nafotit. Zaujme mě nádherná kamenná fontána před katedrálou. Pak s chutí posnídám čerstvou bagetu a vyrážím na camino.

Procházím rušným centrem městečka Salinas a když už to vypadá na konec městečka, hledám odbočku doprava. Silnice se točí na kruhový objezd a odbočku ne a ne najít. Volím tedy cestu na nové cyklotrase podél silnice až do La Lioba. Tam se ptám na cestu místního farmáře, který právě vyjíždí ze statku. „Si, seňora, el camino lleva a la derecha (cesta vede doprava),“ ukazuje mi muž a já s úlevou z rušné silnice odbočuji do tichého lesa. Uprostřed lesa mě zastihne bouřka. Naštěstí se rychle přežene, takže ani nemusím vytahovat svou univerzální fólii. Jenže zase přibylo bláta.

Pozor při cestě k pevnosti

Mezi mraky vykukuje slunce, když vycházím z lesa. Jen vyšlapaný chodníček v trávě a žlutá šipka na prkénku u silnice ukazuje správný směr. Přejdu rušnou výpadovku a statečně stoupám klikatou uličkou nahoru k pevnosti El Castillo.

                                                 Ranní ulice Avillés a fontána u katedrály (snímek vpravo)

 

Nahoře se pode mnou otevře nádherný výhled na řeku a nesoucí stejný název jako městečko San Esteban. Dřevěná lavička přímo vybízí k zastavení a já neodolám. Vytahuji svačinku a fotoaparát a v duchu přemýšlím, o čem se asi spolu baví místní důchodci. Nezasvěcený by podle stupně hlasitosti myslel, že se chtějí za chvíli zavraždit.

Abych se dostala na jediný most přes řeku, musím obejít celý záliv a pak už bez problémů dojdu do pěkného historického městečka Muros de Nalón. V nohách už mám kolem pětadvaceti kilometrů, takže chvíli přemítám, jestli tam nepřenocuji. Jenže je teprve půl třetí, vrcholí siesta a všude je jako po vymření.  Zeptám se proto na cestu a když se dozvím, že příští městečko s noclehem je jen tři kilometry odsud, nořím se opět do lesa.

Poznávám nové kolegy

Cesta je nekonečná a určitě delší než tři kilometry. Když se konečně vynořím v El Pitu, usedám u stolečku nejbližšího baru a vychutnávám si pizzu a pivko. Příjemné číšnice se ptám na albergues de peregrinos. Radí mi, že v hotelu Alvaro ubytovávají poutníky za levnější ceny. Když čekám, až přijde majitelka, přicházejí další tři a poutníci. Domlouváme se německy, že tu zůstanou se mnou. Jednolůžkový pokoj mě sice přijde na dvacet euro, ale po dlouhé době soukromí, čistou sprchu a bílé ručníky za to stojí. U večeře se seznamujeme. Poznávám dva Němce a protože mají stejná jména, začnu jim říkat Malý a Velký Klaus.

                                                                               Pohled na městečko San Esteban. FOTO: LIANA MELECKÁ

Když se seznamuji s třetím, přijde šok. jakmile zjistí, že jsem Češka, odpoví mi téměř dokonalou češtinou: „Já jsem Josef z Vídně, ale narodil jsem se v Břeclavi, takže můžeš klidně mluvit česky.“

Moc hlad nemám, takže si dávám jen zapečené brambory se šunkou a setkání zapíjíme vínem. „Taky tě včera v noci všechno svědilo?“ ptá se mně Josef. Všichni se shodujeme, že albergues v Avillés, byla zatím nejhorší a nejšpinavější, co jsme zažili. Na pokoji je krásně zatopeno, takže doufám, že mi uschnou na šňůře uschnou mé jediné dlouhé kalhoty. Neuschly, topení v noci automaticky vypnulo.     

 


Valid XHTML and CSS.