news menu leftnews menu right

Nejnovější

Z mlýna je „nemlyn" s překvapením. Hostům tam teče pod nohama voda

Kravaře. O existenci starého kravařského mlýna, se majitel stavební firmy DK1 Daniel Kozel dozvěděl náhodou. Když ho uviděl, věděl, že ho musí koupit. Skoro čty....

Všichni čekají, co vymyslí FURTISAMI. Pomáhá a baví se celá obec

Velké Hoštice. Každým rokem jiné překvapení. Dětské dny ve Velkých Hošticích na Hlučínsku, se díky skupině nadšenců staly magnetem, nejen pro místní. Loni se....

Svatý Martin přijede na perníkovém koni

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní p....

Studentky navrhly unikátní betlém. Dřevo napustí olejem Svatého Kříže

Opava. Návrh betlému tří studentek opavské Střední školy průmyslové a umělecké, zvítězil v soutěži vyhlášené opavským magistrátem a ozdobí letošní v....

Příběh ze záhrobí se prodává sám

Dolní Benešov. Nedávno vyšla dolnobenešovské spisovatelce Anně Malchárkové nová knížka Záhada kamenného svědka. Autorka se v ní vrací ke krvavé vraždě b....

Bio zahrádka přinesla úrodu. Patnáct obřích dýní

Chuchelná. Žádný pěstěný trávník, ani módní štěrkové záhony s okrasnými travami. Zahrádka před domem Antonína Pavlíčka v Chuchelné, vypadá jako ....

Kravaře mají nejlepší trafiku

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénk....

Byla jsem přitom

Praha. „Zavřít hranice. Soudit se o kvóty. Jinak nové volby.“  To bylo ústřední přání asi šesti tisíc lidí, kteří se v sobotu sešli na Hradčanském ná....

Chceš stavět? Zaplať silnici a daruj městu

Kravaře. Majitelům stavebních pozemků v Kravařích, které nejsou napojeny na veřejné sítě, ani komunikace, věnovali zastupitelé novoroční dárek. Jsou to zás....

Kravařský odpust vydělal milion, Kutský ani korunu

Kravaře. Po dlouhých letech se Kravařští dozvěděli, kolik město vydělalo na největší akci celého roku, Kravařském odpustu. Na pronájmu pozemků a veřejného pro....

Počítadlo návštěv:
Španěl má problémy s kolenem, Anita se žaludkem
(0 Hodnoceno, průměr 0 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Čtvrtek, 08 Prosinec 2011 13:59

Pouť Liany Melecké do Santiaga de Compostela trvala pětadvacet dnů a celkem ušla 578 kilometrů. Začala v přístavu Santander a trasa, kterou si vybrala je značena jako Camino del Norte. Vede podél pobřeží Cantabrijského moře. Co každý den zažila, najdete vždy ve čtvrtek v Prajzských novinách. Všechna pokračování pak v rubrice zajímaví lidé.

Gontán. Vilalba. Ráno vycházíme s Martou skoro mezi prvními. Josef nespěchá a tak se držíme skupinky Španělů. Jsou mezi nimi dva manželské páry s Glorií, která včera slavila narozeniny, německý mladík Sebastian a mladá dvojice, co v dešti chodí s odkrytou hlavou.

Podle mapy máme před sebou necelých dvacet kilometrů, takže nespěcháme a Španělé se mezi sebou hlasitě baví. Na konci Abadínu přehlédnou odbočku, takže jdeme kus po hlavní silnici. Naštěstí je sobota, takže moc aut nejezdí.

Konečně neprší

Je sice zataženo, ale neprší. Když se znovu napojíme na camino, dokonce vychází i slunce. Parta Španělů jde poměrně rychle. Já ale zpomalím a vychutnávám si slunečného počasí. Zaujme mě opravená vila vedle chodníku. Je celá v původním stylu, s kameny a břidlicí na střeše. Dokonce i poštovní schránka má podobu starého špýcharu.

Hned za ní je krásný středověký mostek a za ním lavičky. Už jsou obsazené španělskými poutníky. Za hlasitého hovoru tam něco pojídají.  Posilním se hruškou a vyrážím na další cestu. Nebe se vyjasňuje. Vnímám přírodu kolem a je mi moc dobře. Camino mě přivede k románskému kostelíku s velmi zajímavým hřbitovem. U náhrobků a na zdi je spousta kamenných křížů.

Před jednou vycházím z lesa a před velkým proskleným domem už na mně mává Marta. Ještěže jsem nespěchala. Albergues otevírají až v jednu, takže tam stejně všichni čekali.

Hospoda vedle albergues stojí za návštěvu

Budova je velká, ale nepraktická. Prádelna je až v přízemí, sprchy v prvním patře a teprve nahoře jsou ložnice s palandami. Než si vyperu prádlo, pěkně se po schodech nachodím. Dole je sice sporák, ale ani jeden hrnec, ani nádobí. Za noc platíme pět euro.

Hned vedle je pěkná hospoda, takže tam všichni zamíříme. Španělé si docela nakládají. Dali si dvojitou porci polévky a uzené s hranolkami. Já si vybírám zeleninový salát a výborné jehněčí. I se zmrzlinou a pivem k tomu, platím jedenáct euro.

Potom se jdu projít do města. Je to docela daleko a kromě zděné věže nic zajímavého. Jen v kostele mě zaujma socha Marie s vlasy. Kupuji si něco na snídani a vracím se zpátky. V centru potkávám Marca. V ruce drží flašku vína, které zůstalo z oslavy a je vidět, že není jediné, které dneska vypil. Nebydlí s námi v albergues, ale v penzionu v centru.

Setkání s Anitou

Do města se vypravím ještě v podvečer s Josefem a třemi Němkami. S jednou se spřátelím. Pochází z bývalého Ostbloku, takže si máme co vykládat. Jmenuje se Anita. Dávají si ještě nějaké jídlo. Já nemám hlad, takže si poručím jen pivo. A dobře jsme udělala. Anita celou noc blila.

Do albergues přicházíme už za tmy a dva mladí Španělé, kteří spí hned vedle mě, pořád něco vytahují. Když dívka posvítí baterkou na přítelovo koleno, je mi jasné proč. Má ho celé nateklé. Radím, ať si udělá Priessnitzův obklad. Je vidět, že to vůbec neznají, takže jí posunky říkám, co má udělat. Mladík nakonec uléhá, ale v místnosti s třiceti lidmi je hrozné dusno. Nakonec to někdo nevydrží a otvírá okno. Konečně usínám.    

 


Valid XHTML and CSS.