news menu leftnews menu right

Nejnovější

Z mlýna je „nemlyn" s překvapením. Hostům tam teče pod nohama voda

Kravaře. O existenci starého kravařského mlýna, se majitel stavební firmy DK1 Daniel Kozel dozvěděl náhodou. Když ho uviděl, věděl, že ho musí koupit. Skoro čty....

Všichni čekají, co vymyslí FURTISAMI. Pomáhá a baví se celá obec

Velké Hoštice. Každým rokem jiné překvapení. Dětské dny ve Velkých Hošticích na Hlučínsku, se díky skupině nadšenců staly magnetem, nejen pro místní. Loni se....

Svatý Martin přijede na perníkovém koni

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní p....

Studentky navrhly unikátní betlém. Dřevo napustí olejem Svatého Kříže

Opava. Návrh betlému tří studentek opavské Střední školy průmyslové a umělecké, zvítězil v soutěži vyhlášené opavským magistrátem a ozdobí letošní v....

Příběh ze záhrobí se prodává sám

Dolní Benešov. Nedávno vyšla dolnobenešovské spisovatelce Anně Malchárkové nová knížka Záhada kamenného svědka. Autorka se v ní vrací ke krvavé vraždě b....

Bio zahrádka přinesla úrodu. Patnáct obřích dýní

Chuchelná. Žádný pěstěný trávník, ani módní štěrkové záhony s okrasnými travami. Zahrádka před domem Antonína Pavlíčka v Chuchelné, vypadá jako ....

Kravaře mají nejlepší trafiku

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénk....

Byla jsem přitom

Praha. „Zavřít hranice. Soudit se o kvóty. Jinak nové volby.“  To bylo ústřední přání asi šesti tisíc lidí, kteří se v sobotu sešli na Hradčanském ná....

Chceš stavět? Zaplať silnici a daruj městu

Kravaře. Majitelům stavebních pozemků v Kravařích, které nejsou napojeny na veřejné sítě, ani komunikace, věnovali zastupitelé novoroční dárek. Jsou to zás....

Kravařský odpust vydělal milion, Kutský ani korunu

Kravaře. Po dlouhých letech se Kravařští dozvěděli, kolik město vydělalo na největší akci celého roku, Kravařském odpustu. Na pronájmu pozemků a veřejného pro....

Počítadlo návštěv:
S Peterem cesta ubíhá rychleji
(1 Hodnoceno, průměr 5.00 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Sobota, 30 Červenec 2011 10:43

Colombres. Llanes.  Ráno mě probouzí nádherný pocit tepla. Sluneční paprsky mě hřejí přes prosklenou stěnu přímo do obličeje. Už se budí i ostatní a cvakají spouště fotoaparátů. Mladík, který spal vedle má něco vážného s nohou a chystá se k lékaři. Je Němec, ale žije ve Španělsku. Doufám, že já k doktorovi nebudu muset. Kolem nehtu palce je to červené a bolí to jako čert. „To by byla domluva, s mou španělštinou,“ pomyslím si. Přelepím to náplastí a doufám, že tři týdny vydrží.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  Těžko říct, co je pro můj palec horší, jestli chůze po silnici, nebo po štěrku. FOTO: LIANA MELECKÁ 

 

Řidiči kamionů si rádi zatroubí

Dobrou náladu mi kazí jen výfuky projíždějících aut na frekventované silnici, kam nás vede camino. Co chvíli sebou cuknu, když na mně řidič kamionu nadšeně zatroubí. Naštěstí je na kraji dostatečně široký odstavný pruh. „Konečně,“ pomyslím si, když zahlédnu otevřený bar u cesty. Na rozdíl od zimomřivých Španělů si sedám ke stolku ven. Slastně popíjím horkou kávu, přikusuji čerstvou obloženou bagetu a tekutiny doplňuji čajem. Mí spolunocležníci mi jen mávají, Peter se přidává ke mně.   

Cesta podél pobřeží stojí za to. Zleva výhledy na travnatá údolí s lesy, ohraničené zasněženými špicemi El Pico de Evrope, zprava ve slunci se třpytící moře s bílým okrajem písečných pláží. Nádhera.

Z „bufonů“ jde strach

Peter je biolog, takže mě upozorňuje na různé zajímavosti. Poprvé vidím kvést eucalyptus, divoké lila orchideje, či koberec žlutých irisů uprostřed bažinatého lesa.

Nad skalami jedné zátoky studujeme mapu. Upozorňuje, že tu jsou „bufony“. Voda si časem vymlela trhliny ve skále a za přílivu jimi vystřelují nahoru gejzíry mořské vody. Opatrně se přibližujeme k průrvě. Zdola se ozývá se hrozivé hřmění. Naštěstí jen z dálky. I tak z toho jde strach, tak raději couváme.

Slunce už začíná nepříjemně sálat a můj palec se na kamenitých chodnících z kopce do kopce začíná hlásit. Poslední úseky jdeme raději po silnici. „Konečně, tabule Llanes,“ upozorňuji Petera. Prvního mladíka, kterého potkáme se ptáme na albergues.

Má být přímo na nádraží. Měli jsme štěstí. Mladík míří na vlak, takže nás vede přes celé město. Španělsky nadšeně vypráví o místních zajímavostech, ale ulice jsou tak rozpálené, že ho moc nevnímám. Vrcholem štěstí je pohled ze sprchy přímo na koleje.

 

 


Valid XHTML and CSS.