news menu leftnews menu right

Nejnovější

Z mlýna je „nemlyn" s překvapením. Hostům tam teče pod nohama voda

Kravaře. O existenci starého kravařského mlýna, se majitel stavební firmy DK1 Daniel Kozel dozvěděl náhodou. Když ho uviděl, věděl, že ho musí koupit. Skoro čty....

Všichni čekají, co vymyslí FURTISAMI. Pomáhá a baví se celá obec

Velké Hoštice. Každým rokem jiné překvapení. Dětské dny ve Velkých Hošticích na Hlučínsku, se díky skupině nadšenců staly magnetem, nejen pro místní. Loni se....

Svatý Martin přijede na perníkovém koni

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní p....

Studentky navrhly unikátní betlém. Dřevo napustí olejem Svatého Kříže

Opava. Návrh betlému tří studentek opavské Střední školy průmyslové a umělecké, zvítězil v soutěži vyhlášené opavským magistrátem a ozdobí letošní v....

Příběh ze záhrobí se prodává sám

Dolní Benešov. Nedávno vyšla dolnobenešovské spisovatelce Anně Malchárkové nová knížka Záhada kamenného svědka. Autorka se v ní vrací ke krvavé vraždě b....

Bio zahrádka přinesla úrodu. Patnáct obřích dýní

Chuchelná. Žádný pěstěný trávník, ani módní štěrkové záhony s okrasnými travami. Zahrádka před domem Antonína Pavlíčka v Chuchelné, vypadá jako ....

Kravaře mají nejlepší trafiku

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénk....

Byla jsem přitom

Praha. „Zavřít hranice. Soudit se o kvóty. Jinak nové volby.“  To bylo ústřední přání asi šesti tisíc lidí, kteří se v sobotu sešli na Hradčanském ná....

Chceš stavět? Zaplať silnici a daruj městu

Kravaře. Majitelům stavebních pozemků v Kravařích, které nejsou napojeny na veřejné sítě, ani komunikace, věnovali zastupitelé novoroční dárek. Jsou to zás....

Kravařský odpust vydělal milion, Kutský ani korunu

Kravaře. Po dlouhých letech se Kravařští dozvěděli, kolik město vydělalo na největší akci celého roku, Kravařském odpustu. Na pronájmu pozemků a veřejného pro....

Počítadlo návštěv:
Jó, to je Asturie. Prádlo už zase neuschlo
(1 Hodnoceno, průměr 5.00 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Čtvrtek, 25 Srpen 2011 06:38

Pouť Liany Melecké do Santiaga de Compostela trvala pětadvacet dnů a celkem ušla 578 kilometrů. Začala v přístavu Santander a trasa, kterou si vybrala je značena jako Camino del Norte. Vede podél pobřeží Cantabrijského moře. Co každý den zažila, najdete vždy ve čtvrtek v Prajzských novinách.

 

Ribadesella. La Isla. Ráno nás vítá slunce a naše první kroky vedou do protějšího baru. Na to že je sobota, otevírá v nezvykle časnou hodinu. Už v osm hodin. Od stolu na nás mává trojice poutníků vedená Marcem. Opět využívám svého obrázkového průvodce a ochotnému číšníkovi ukazuji porci vajíček na talíři. Pochopil a k vynikající kávě a čaji dostávám smažená vajíčka s křupavou bagetou.

Camino nás vede zelenou  kopcovitou krajinou. Míjíme pastviny s pasoucími se koníky, kravami i oslíky. Těm se tady říká příhodně burro. Když cesta zatočí k moři, otevírají se před námi nádherné zátočiny s plážemi.

Maž nohu a větrej

Pomocí SMS si u své švagrové, doktorky farmacie ověřuji, jestli je mast správná. Odpověď přichází obratem. „Maž co nejčastěji a větrej nohu,“ Super, jenže jak, když je celý den v botách. Takže zvolňujeme tempo a já co chvíli vytahuji palec na vzduch. V jedné ze zátočin, kam ústí potok, si ho chladím v průzračně čisté vodě a poctivě mažu.

Abych ho moc nenamáhala, končíme po sedmnácti kilometrech ve vesničce La Isla. Je sobota a v místní hospůdce je plno. Nabízí menu pro peregrinos. Jako předkrm dostáváme misku chutných nudlí boloňeze, k tomu jako hlavní chod dva kusy drůbežích prsou s hranolky a zeleninovým salátem a jako dezert zmrzlinu.

Jedna z návštěvnic od sousedního stolu nás pak ochotně vede před dům správcové ubytovny.  Jsme s Peterem první hosté, takže si můžeme vybrat z dvaceti postelí a jako první využíváme čistých sprch. Horký den nám dal zabrat, takže po vzoru Španělů držíme siestu.

Vzbudí nás až další dvě příchozí, které jsme potkali už v Lannes. Albergue je dobře vybavená. Je tam pračka, sporák a spousta nádobí. „Zítra si uděláme na snídani vaječinu,“ slibuji kolegovi. Peru nejnutnější prádlo a věším ho na venkovní šňůry. Potěší, že nechybí ani kolíčky na prádlo. Že by tentokrát uschlo?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Špýchary staví na sloupech

Procházíme uličkami La Isla. Nejvíc nás zaujmou zvláštní dřevěné špýchary stojící na čtyřech sloupech. „To je proti hlodavcům, aby se nedostali k úrodě kukuřice,“ vysvětluje Peter. Ale jak zjišťujeme později, mají v deštivé Asturii ještě další funkci. Někde slouží špýchary jako venkovní sušárna na prádlo, jinde na uschování zemědělského nářadí, nebo jako garážové stání.

Kostelík tu mají pěkný, jenže zase zamčený. Vracíme se do hospůdky, kde jsme obědvali. Je tam plno. Rodinky s dětmi si užívají volna a my vychutnáváme místní červené víno. Jen co dosedneme, slunce se schovává za mraky a z nebe se spustí hustý déšť. „Tak je to jasné, prádlo zase neuschne,“ říkám si v duchu. Po chvíli ustává a nad mořem se klene barevná duha. Prádlo opět neuschlo, i když ho kolegyně schovaly pod střechu.

 

 


Valid XHTML and CSS.