news menu leftnews menu right

Nejnovější

Z mlýna je „nemlyn" s překvapením. Hostům tam teče pod nohama voda

Kravaře. O existenci starého kravařského mlýna, se majitel stavební firmy DK1 Daniel Kozel dozvěděl náhodou. Když ho uviděl, věděl, že ho musí koupit. Skoro čty....

Všichni čekají, co vymyslí FURTISAMI. Pomáhá a baví se celá obec

Velké Hoštice. Každým rokem jiné překvapení. Dětské dny ve Velkých Hošticích na Hlučínsku, se díky skupině nadšenců staly magnetem, nejen pro místní. Loni se....

Svatý Martin přijede na perníkovém koni

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní p....

Studentky navrhly unikátní betlém. Dřevo napustí olejem Svatého Kříže

Opava. Návrh betlému tří studentek opavské Střední školy průmyslové a umělecké, zvítězil v soutěži vyhlášené opavským magistrátem a ozdobí letošní v....

Příběh ze záhrobí se prodává sám

Dolní Benešov. Nedávno vyšla dolnobenešovské spisovatelce Anně Malchárkové nová knížka Záhada kamenného svědka. Autorka se v ní vrací ke krvavé vraždě b....

Bio zahrádka přinesla úrodu. Patnáct obřích dýní

Chuchelná. Žádný pěstěný trávník, ani módní štěrkové záhony s okrasnými travami. Zahrádka před domem Antonína Pavlíčka v Chuchelné, vypadá jako ....

Kravaře mají nejlepší trafiku

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénk....

Byla jsem přitom

Praha. „Zavřít hranice. Soudit se o kvóty. Jinak nové volby.“  To bylo ústřední přání asi šesti tisíc lidí, kteří se v sobotu sešli na Hradčanském ná....

Chceš stavět? Zaplať silnici a daruj městu

Kravaře. Majitelům stavebních pozemků v Kravařích, které nejsou napojeny na veřejné sítě, ani komunikace, věnovali zastupitelé novoroční dárek. Jsou to zás....

Kravařský odpust vydělal milion, Kutský ani korunu

Kravaře. Po dlouhých letech se Kravařští dozvěděli, kolik město vydělalo na největší akci celého roku, Kravařském odpustu. Na pronájmu pozemků a veřejného pro....

Počítadlo návštěv:
Mám strach z nemocí – vojenský deník na pokračování
(13 Hodnoceno, průměr 4.77 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Čtvrtek, 31 Březen 2011 16:42

Přibyly aktuální zápisky válečného deníku felixe Lipinského z roku 1942. Protože další zápis je až z května roku 1943, najdete pokračování vždy jednou měsíčně až do konce války. Kompletní deník je v rubrice zajímaví lidé.

Šilheřovice. Když potomci Felixe Lipinského ze Šilheřovic objevili v jeho pozůstalosti německy psanou knihu, netušili, co vlastně obsahuje. Až od antošovického kronikáře Valtra Čuraje se dozvěděli, jakou vzácnost drží v ruce. Byly to ručně psané výňatky z dopisů, které jejich otec posílal z fronty své ženě Otýlii během celé 2. světové války. Průběžně, co čtyři dny. Jako obyvatel Hlučínska, které bylo v roce 1938 připojeno k takzvanému Altreichu, musel v roce 1939 narukovat do německé armády. Měl velké štěstí, jako jeden z mála přežil nejen celých pět let válečných hrůz, ale také zajetí.

vojáci wehrmachtu při odpočinku "Své ženě Otýlii psal z fronty dopisy co čtyři dny. Tyto originály se již bohužel nezachovaly, ale když se z války vrátil domů, sepsal tuto zkrácenou verzi. Vznikl tak hodnověrný záznam z válečného tažení do Ruska v letech 1941 až 1945," vysvětloval Čuraj.

Felix Lipinský se vyučil řezníkem a první zkušenosti s vojnou získal v Československé armádě. Zde dosáhl hodnosti podporučíka. Když ho v devětadvaceti povolali do wehrmachtu, tato hodnost mu zůstala. Narukoval k pionýrům na ochranu hranic a pak ho nasadili na západní frontu do Holandska a Francie. Po napadení Sovětského Svazu byl převelen na východní frontu, přímo do přední linie směřující na Moskvu.

 

Vojáci z Hlučínska při odpočinku na východní frontě

 

 

Deník z východní fronty 20. srpna 1942

S ukončením války to není tak divoké, jak to Hitler tvrdil před rokem. Porazit bleskově tak velké Rusko, není možné.  

Deník z východní fronty 10. září 1942

Mám stále půjrem. Snažím se léčit česnekem a alkoholem. Tady v okolí není žádná pořádná studna nebo potok. Jídelní příbor mi stále smrdí. Hledám pořádnou louži, ale nepomáhá to. stále stejný zápach. Leží tu kolem stále mnoho mrtvých ještě od zimy. Ale brzo už páchnout přestanou. Začíná tu nová zima.

Deník z východní fronty 16. srpna 1942

Obilí už začíná žloutnout. Mnoho dětí chodí na pole. Trhají klasy a žvýkají ještě nezralé obilí. Lidé trpí hladem. Doposud pečou chleba z trávy.

Deník z východní fronty 14. července 1942

Rusové jsou obklíčeni v lesích. Denně se dobrovolně vzdávají do zajetí, z důvodu hladu. Válka se pomalu blíží ke konci.

Deník z východní fronty 2. března 1942

Mám strach z nemocí. Nedovedu si představit co se stane, až bude tát sníh. Leží tady plno rakví s mrtvými. Většina padlých se ale pochovává jen do sněhu. Vodu nabírám z potoka. Dnes bylo opět mínus pětatřicet stupňů Celsia.

Deník z východní fronty z 16. února 1942

Mezi obyvateli Rzewu je veliká nouze o jídlo. Začínají rozřezávat koně, kteří leží mrtví už několik měsíců a jedí jejich maso. Jako příloha se podává řepa.

Deník z východní fronty z 25. ledna 1942

Venku je stále mínus pětatřicet až čtyřicet stupňů Celsia. Rusové říkají, že to není nic zvláštního. Dovedou v té zimě i pracovat. Starý Žukov, ruský zajatec, nám sbíral venku dřevo a ještě nosil dřevo. Byl nám věrný jako pejsek. Včera byla rekordní teplota: mínus 45 stupňů Celsia.

Deník z východní fronty z 9. ledna 1942

Stále se přemisťujeme. Měl jsem štěstí. Dostal jsem se  do domku, kde jsem se mohl umýt a oholit. Převléct si prádlo je tady luxus. Tak bych to potřeboval, neboť mám plno vší. Nějakou se mi sice podaří zlikvodovat, ale je to málo. Připadám si jako nějaký žebrák. Největším nepřítelem je stále zima. 

Deník z východní fronty z 2.ledna 1942

Vánoce jsme prožili v mrazu při teplotách mínus třicet až čtyřicet stupňů Celsia. Místo vánočního stromku jsme viděli hořící vesnice. Místo vánočních koled jsme slyšeli kolem hvízdat střely. Jelikož se blížili Rusové, museli jsme se ve dvě hodiny ráno stáhnout zpátky z vesnice Stanica do vesnice Rzew. Pětašedesát kilometrů při mínus šestatřiceti stupních Celsia. Dorazil jsem s omrzlinami na nohou.

Deník z východní fronty z 8. prosince 1941

Už jsme tady měli zimu mínus třicet stupňů celsia. Někteří mají omrzlé uši, líce i nosy. Venku se nedá vydržet déle než 5 minut. 

Deník z východní fronty z 25. listopadu 1941

S tím, že válka brzy skončí jsem se velice mýlil. Nepsqal jsem to úmyslně, ale podle toho, jak jsem zpočátku rychle postupovali, vše nasvědčovalo, o rychlém ukončení války.

Deník z východní fronty z 14. října 1941

Myslím, že válka tento měsíc skončí. Jinak těžko přežijeme. Zima je stále horší a přibylo sněhu.

Deník z východní fronty z 12. října 1941

Začíná tuhá ruská zima a mrazy zesilují. Vypadá to jako u nás v prosinci. V rádiu hlásili, že ruská armáda je v rozkladu."

Deník z východní fronty z 10. října 1941

Postoupili jsme o sto dvacet kilometrů do obce Bjeloje a zítra pojedeme dále. Válka se pomalu chýlí ke konci. Během týdne jsme postoupili značně dopředu.

Deník z východní fronty z 3. října 1941

Postupujeme dál k vesnici Bjeloje. Je to ještě mnohem horší. Kromě štěnic se přemnožily i vši.

Deník z východní fronty z 21. září 1941

V noci nemůžu spát. Žerou nás štěnice. Lepší je spát s koňmi ve stodole, než v teplých místnostech. Tam jsou štěnice přemnožené.

Deník z východní fronty z 10. září 1941

Celý den jsem sháněl nějaký dobytek. Najezdil jsme autem šedesát kilometrů, a přivezl jen jedno tele. I dobytka už ubývá.

Deník z východní fronty z 25. srpna 1941

Zima zde přichází nějak brzy. Už nám mrznou nohy. Obilí ještě ale stojí ve snopech na poli. Doufám, že války do zimy skončí. Bez kožichu se tu nedá vydržet. Místní lidé v něm chodí celý rok. Lítají bosí, ale kožich nesundají. Polí je tu hodně, ale lidé jsou chudí. Žijí tu jako ve středověku a kolem vidíme jen bídu a nouzi.

Deník z východní fronty z 16. srpna 1941:

Vstoupili jsme na ruské území. Zjistili jsme, že zde žijí velmi chudí lidé. To jediné co mají je mléko a vejce. Žijí z toho, co jim příroda poskytne. Cukr, káva a čaj jsou pro ně neznámé věci. Jídlo jedí dřevěnou lžíci z hliněných nádob. Nože si musí nechat ukovat u kováře, kožené boty neznají.

 

 

 


Valid XHTML and CSS.