news menu leftnews menu right

Nejnovější

Z mlýna je „nemlyn" s překvapením. Hostům tam teče pod nohama voda

Kravaře. O existenci starého kravařského mlýna, se majitel stavební firmy DK1 Daniel Kozel dozvěděl náhodou. Když ho uviděl, věděl, že ho musí koupit. Skoro čty....

Všichni čekají, co vymyslí FURTISAMI. Pomáhá a baví se celá obec

Velké Hoštice. Každým rokem jiné překvapení. Dětské dny ve Velkých Hošticích na Hlučínsku, se díky skupině nadšenců staly magnetem, nejen pro místní. Loni se....

Svatý Martin přijede na perníkovém koni

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní p....

Studentky navrhly unikátní betlém. Dřevo napustí olejem Svatého Kříže

Opava. Návrh betlému tří studentek opavské Střední školy průmyslové a umělecké, zvítězil v soutěži vyhlášené opavským magistrátem a ozdobí letošní v....

Příběh ze záhrobí se prodává sám

Dolní Benešov. Nedávno vyšla dolnobenešovské spisovatelce Anně Malchárkové nová knížka Záhada kamenného svědka. Autorka se v ní vrací ke krvavé vraždě b....

Bio zahrádka přinesla úrodu. Patnáct obřích dýní

Chuchelná. Žádný pěstěný trávník, ani módní štěrkové záhony s okrasnými travami. Zahrádka před domem Antonína Pavlíčka v Chuchelné, vypadá jako ....

Kravaře mají nejlepší trafiku

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénk....

Byla jsem přitom

Praha. „Zavřít hranice. Soudit se o kvóty. Jinak nové volby.“  To bylo ústřední přání asi šesti tisíc lidí, kteří se v sobotu sešli na Hradčanském ná....

Chceš stavět? Zaplať silnici a daruj městu

Kravaře. Majitelům stavebních pozemků v Kravařích, které nejsou napojeny na veřejné sítě, ani komunikace, věnovali zastupitelé novoroční dárek. Jsou to zás....

Kravařský odpust vydělal milion, Kutský ani korunu

Kravaře. Po dlouhých letech se Kravařští dozvěděli, kolik město vydělalo na největší akci celého roku, Kravařském odpustu. Na pronájmu pozemků a veřejného pro....

Počítadlo návštěv:
Otčenáš na nástupišti? To vojenský kaplan nevyžadoval
(2 Hodnoceno, průměr 5.00 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Pátek, 11 Květen 2012 18:00

Dolní Benešov. Pavel Kuchař byl prvním vojenským kaplanem, který sloužil u opavské posádky. Aby ho vojáci začali brát vážně, zkusil to s vtípky. A zabralo to. Mnozí začali chodit i na mši. Za vojáky tento rodák z Darkovic jezdil o velikonocích a na vánoce až do Bosny a Kosova. Nedávno se vrátil na Hlučínsko a dostal na starost Dolnobenešovskou farnost. 

 

Ze Švejka známe feldkuráty, za totality byli politruci. Co má na starosti vojenský kaplan?
Stejně tak se ptali i vojáci v opavské posádce: to se snad budeme muset modlit Otčenáš na nástupišti nebo co? Začal jsem tím, že jsem se snažil se všemi seznámit a na prvním velkém shromáždění jsem jim navrhl takovou kostru, co budu dělat. Trochu jsem to přitom opepřil pár vtípky a oni mě začali brát vážně. Pomáhal jsem vojákům základní služby u výcviku, chodil jsem s nimi na střelby, zajišťoval jsem pro ně odborné přednášky. Třeba lékařská přednáška o rozdílech mezi mužem a ženou u nich měla velký úspěch. (usmívá se)

Vysílali vás i na zahraniční mise?
Na pravidelnou misi jsem se nedostal, ale na vánoce a  velikonoce jsem jezdil povzbudit naše vojáky do Bosny a Kosova. Sloužil jsem tam bohoslužby a chodil za nimi do strážní služby. .

Sloužil jste mše i v opavských kasárnách?
Hrozně málo. Vojenský kaplan má být podle smlouvy nemisijní, takže nedělá agitaci pro Pánaboha. Pak ale někteří projevili zájem a tak jsem jim zajistil vycházky na mši. Když se ostatní dozvěděli, že se dostanou z kasáren, chodili i nevěřící.

Musí vojenský kaplan přísahat?
Ne, před nástupem do vojenské služby se sloužila takzvaná Bohoslužba vyslání. Tam jsem pronesl slib vojenského kaplana. Po odborné stránce jsem byl podřízený hlavnímu vojenskému kaplanovi v Praze a velitel opavského útvaru mi velel.

To jste v kasárnách i bydlel?
Ne. Bydlel jsme na faře u konkatedrály Panny Marie a do kasáren jsme docházel stejně jako vojáci z povolání. Pracovní dobu jsem si přizpůsobil režimu vojáků.

Kdy jste se začal zabývat myšlenkou, že se stanete knězem?
Taková myšlenka se mi začala vtírat, když mi bylo sedmnáct. Zprvu jsme ji odháněl. Hledal jsem faráře, kteří mě znali a myslel jsem, že mi řeknou, že je to nesmysl. Jenže žádný z těch čtyř, které jsme navštívil, nic takového neřekl. Měl jsem tenkrát před vojnou a farář v Hati mi dal radu. Dva roky vojny jsou dostatečně dlouhá doba, aby nápad buď vyšuměl, nebo abych ho realizoval.

Od roku 1994, kdy jste přijal jáhenské svěcení, už jste na sedmém místě. Nevadí vám to? Sotva si někde zvyknete, už vás pošlou jinam.
Byla to vůle nadřízených. Když ji uposlechnu, přináší to požehnání. Úplně slepá poslušnost, ale není na místě. Například, by kněz neměl působit v místě, kde má rodinu. Já pocházím z Darkovic a jako novokněze mě olomoucký arcibiskup vyslal do Hlučína, kde mám příbuzné. Kolegu zase posílali do Havířova, kde měl rodinu on. Tak jsme na to upozornili a prohodili jsme si to. To víte, když vás znají jako lajdáka, nedělá to dobrotu (směje se)

Kdo je Pavel Kuchař?

  • Je rodák z Darkovic a je mu pětačtyřicet let.
  • Jáhenské svěcení přijal 18.června 1994 v katedrále sv. Václava v Olomouci.
  • Roční jáhenskou službu vykonával ve farnosti Slavičín v Bílých Karpatech.
  • Dne 17. června 1995 byl v Olomouci arcibiskupem Janem Graubnerem vysvěcen na kněze
  • Dva roky slouží jako kaplan v Havířově.
  • Jeho první samostatnou farností je Malá Morávka.
  • V říjnu 2000 nastupuje jako vojenský kaplan do Armády ČR a slouží v Opavě a Staré Boleslavi, celkem šest let.
  • Od ledna 2007 působí ve farnosti Spálov u Oder a později ve Zlatých Horách.
  • Od srpna 2010 je farářem v Dolním Benešově.

Ale úplně odmítnout příkaz biskupa, nebo arcibiskupa kněz nemůže?
I to se stává. Například dva kněží přede mnou odmítli jít do armády jako vojenští kaplani.

Vojáky jste si získal vtípky, vkládáte humor i do kázání?
Lidé dnes mají problémů a starostí hodně, takže sem tam něco vtipného v kostele prohodím. V kázání ale ne, spíš při ohláškách.

Většinou jste sloužil v bývalých Sudetech. Tam asi moc oveček do kostela nechodilo?
Je pravda, že lidí chodilo do kostela méně, než tady na Hlučínsku, ale zato se mezi námi rychleji vytvořila přátelská pouta. Potřebuji lidi kolem sebe a tam mě lidé často zvali domů na návštěvu. V armádě jsem  se naučil, že nesmím čekat, že lidi přijdou za mnou, ale jít mezi ně.

Jak se vám loni začínalo na Hlučínsku, odkud pocházíte?
Pokaždé jsem se řídil radou starších kněží: na novém působišti se rok jen rozhlížej. Takže poznávám lidi z různých spolků, ve škole, chodím na kulturní akce.

Už jste přišel na to, jak přilákat do kostela mladé?
Nejlepším způsobem je dostat se k nim blíž. Přiznám se, že mám jednu nezkrocenou vášeň. Docela rád tančím. Chystáme proto na podzim jednu taneční akci, kterou jsme nazvali Šípková slavnost.

 

Myslíte si, že se vám je podaří dostat od počítačů?
Věřím, že ano.V Darkovicích jsme podobnou akci zkusili už v roce 1989. Poprvé přišlo devětačtyřicet lidí, podruhé už sto deset a potřetí jsme zaplnili sál kulturního domu. Vznikla tradice a akce nazvaná Velký prajzský unterhaltung běží od té doby každým rokem na podzim.

Stalo se v poslední době zvykem, že mladí lidé chodí na mši i s kojenci v kočárku. Často ruší ty starší křikem a pobíháním. Jaký máte na to názor?
Pokud je to možné, jen ať přijde do kostela celá rodina. Je to na zdravé úvaze rodičů a vzájemné toleranci těch ostatních. Když se na to dívám od oltáře, je to příjemný pohled, když v lavicích vidím všechny generace. Už také uvažuji, že jednou do měsíce budu sloužit mši zaměřenou speciálně pro rodiny s dětmi.

Jak vypadá takový pracovní den katolického kněze?
To je různé. Vstávám většinou v půl šesté ráno. Den začínám modlitbou, ranní hygienou a snídaní. V pondělí a čtvrtek učím po obědě ve škole náboženství, takže se připravuji na výuku. Hodně času mi zabere vyřizování na úřadech. Jednou za měsíc se s ostatními kněžími scházíme na děkanství nebo v Kravařích. Každý všední den sloužím v šest večerní bohoslužbu. Po ní na faře připravuji snoubence na svatbu, nebo rodiče na křest.

Kdo vám chystá jídlo? Máte svou hospodyni?
Jsem rád mezi lidmi, takže přes týden chodím na obědy do školní jídelny. O víkendu mi vaří maminka a třeba najde odvahu i někdo jiný... Až nebudu moci, tak si na stáří asi najdu i hospodyni.

 

 


Valid XHTML and CSS.