news menu leftnews menu right

Nejnovější

Z mlýna je „nemlyn" s překvapením. Hostům tam teče pod nohama voda

Kravaře. O existenci starého kravařského mlýna, se majitel stavební firmy DK1 Daniel Kozel dozvěděl náhodou. Když ho uviděl, věděl, že ho musí koupit. Skoro čty....

Všichni čekají, co vymyslí FURTISAMI. Pomáhá a baví se celá obec

Velké Hoštice. Každým rokem jiné překvapení. Dětské dny ve Velkých Hošticích na Hlučínsku, se díky skupině nadšenců staly magnetem, nejen pro místní. Loni se....

Svatý Martin přijede na perníkovém koni

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní p....

Studentky navrhly unikátní betlém. Dřevo napustí olejem Svatého Kříže

Opava. Návrh betlému tří studentek opavské Střední školy průmyslové a umělecké, zvítězil v soutěži vyhlášené opavským magistrátem a ozdobí letošní v....

Příběh ze záhrobí se prodává sám

Dolní Benešov. Nedávno vyšla dolnobenešovské spisovatelce Anně Malchárkové nová knížka Záhada kamenného svědka. Autorka se v ní vrací ke krvavé vraždě b....

Bio zahrádka přinesla úrodu. Patnáct obřích dýní

Chuchelná. Žádný pěstěný trávník, ani módní štěrkové záhony s okrasnými travami. Zahrádka před domem Antonína Pavlíčka v Chuchelné, vypadá jako ....

Kravaře mají nejlepší trafiku

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénk....

Byla jsem přitom

Praha. „Zavřít hranice. Soudit se o kvóty. Jinak nové volby.“  To bylo ústřední přání asi šesti tisíc lidí, kteří se v sobotu sešli na Hradčanském ná....

Chceš stavět? Zaplať silnici a daruj městu

Kravaře. Majitelům stavebních pozemků v Kravařích, které nejsou napojeny na veřejné sítě, ani komunikace, věnovali zastupitelé novoroční dárek. Jsou to zás....

Kravařský odpust vydělal milion, Kutský ani korunu

Kravaře. Po dlouhých letech se Kravařští dozvěděli, kolik město vydělalo na největší akci celého roku, Kravařském odpustu. Na pronájmu pozemků a veřejného pro....

Počítadlo návštěv:
Obchod hodil za hlavu a vaří vlastní pivo
(6 Hodnoceno, průměr 5.00 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Středa, 29 Červen 2011 12:58

Rohov. Lidí, kteří v životě úplně změní svou profesi a ještě jsou úspěšní není mnoho. Artur Komárek z Rohova je příkladem. V životě se musel rozhodnout hned třikrát. Poprvé, když po sametové revoluci opět otevřel dědovu hospodu U Komárků, zdevastovanou soudruhy za éry budování komunismu. Podruhé, když investoval do její rekonstrukce, aby lákal hosty na pečená kolena. Potřetí, když koncem minulého roku změnil svou profesi a z obchodníka se stal sládek.  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jaké pivo vaříte a jak se jmenuje ?

Vaříme světlý ležák, jedenáctku a polotmavý speciál, třináctku. Jmenuje se Rohan. Jenže to není podle knížete Rohana, ale podle názvu mé rodné obce Rohov.

Co všechno tomu předcházelo?

Technologické zařízení jsme koupili jako komplet. Než mi ho montéři koncem minulého roku přijeli namontovat, musel jsem mít připravené prostory. Proto jsme kompletně zrekonstruovali bývalé stáje, aby odpovídaly hygienickým požadavkům. Vznikla tak varna, spilka a ležácký sklep.

Kdo vás zasvětil do tajů vaření piva a jak dlouho to trvalo?

Učil jsem se od sládka Mojmíra Velkého z Vojkovic. Tak pět šestkrát jsme pivo vařili spolu a od vánoc už vařím pivo sám.

Jak se tedy pivo Rohan vaří?

Používáme dvourmutový postup, kterým vyráběli pivo už naší předkové. Slad, to je naklíčený a usušený ječmen bereme z Brodku u Přerova a Litovle. Naše tmavé pivo pak vznikne, ne proto, že bychom ho vařili v noci, ale tím, že do něj přidáváme speciální „barevný“ slad, připomínající kávu. Slad se smíchá s vodou a podle receptury se vaří v nerezových kotlích. Když je správně povařená, přečerpáme ji  do zceďovací kádě. Tam vzniká takzvaná mladina. V zimě je to výborný lék proti nachlazení. Musí se pít horká a smíchaná s rumem.

Co se děje potom?

Až máme sedm set litrů mladiny, smícháme ji s žateckým chmelem a opět povaříme. Pak už nápoj putuje na spilku, kde se do něj přidají pivovarské kvasnice. Ty pak v otevřených nádobách kvasí asi deset dnů.

Jak využíváte to, co zůstane?

Povařený slad se jmenuje mláto a stejně jako v pohádce o Pandrholovi chutná nejen prasatům, ale také kravám. Zájemců už mám tolik, že se o něj přetahují.

Pak už je pivo hotové?

Kdepak. Pivo přečerpáme do ležáckých tanků a v nich ještě minimálně měsíc zraje. Každý pivař ocení, že náš Rohan putuje hadicí z tanků přímo na pípu do hospody.

Mohou si hosté pivo donést i domů?

Ano, dostanou ho koupit v litr a půl velkých umělohmotných lahvích. Kromě toho ho zájemcům dodáváme i v patnácti, dvaceti, třiceti a padesáti litrových nerezových sudech.

Kvalita piva závisí i na tom jak ho správně čepovat?

Samozřejmě. Aby vznikla správná hustá pěna bez bublinek, záleží na kumštu výčepního a také na správné pípě. Já vsadil na pípu české výroby, před dovozovými. Její cena je sice o něco vyšší, ale zato dokáže pivo načepovat do tradiční podoby. S vysokou a hustou pěnou.   

Jak nové pivo přijali štamgasti?

Když jsem loni před vánocemi uvařil první várku a čepoval u pípy první pivo, měl jsem docela malou dušičku. Až jsem točil ix-té pivo, uklidnil jsem se. Teď ho prodáme více, než když jsme čepovali pivo ze zavedených pivovarů. Myslím, že dědeček by měl radost.

Co s tím má společného váš dědeček?

Je mezi námi jakési zvláštní pouto. Snad tu ještě stále působí jeho duch. Možná proto, že mu jsem nápadně podobný. Přitom ho znám jen z vyprávění a rodinné fotografie, kterou jsem pověsil přímo naproti pultu. Komunisté ho po válce poslali na patnáct let do jáchymovských dolů a zemřel dřív, než jsem se narodil.   

Hosté si pochvalují, že je to u vás jako ve světnici u babičky. I v tom má prsty dědeček? 

Vlastně ano. Tenkrát jsem přemýšlel, čím lidi do naší malé obce nalákat. Umínil jsem si, že vrátím hospodu do třicátých let minulého století. Všichni ve vesnici si mysleli, jaké to není terno mít hospodu. Jenže místní sedláci přišli z pole, a šli se do hospody posadit na pivo. Děda s babičkou se po dřině na poli postavili za výčepní pult a obsluhovali hosty.

Jenže nakonec o hospodu prarodiče stejně přišli ?

Od padesátých let hospodu provozovalo družstvo Jednota. Protože ale v zadní části domu bydlela naše rodina, nemohli ji soudruzi zkonfiskovat, ale uzavřeli s námi nájemní smlouvu.

Mysleli si že na furt. Za pět stovek ročně, musel děda i otec celou dobu dům udržovat v provozuschopném stavu.

Hlavním lákadlem restaurace jsou ale pečínky ze speciální pece?

Jen na historické malby, dobové fotografie a selský nábytek bychom hosty nenalákali. Proto jsem vsadil na Golema. Speciální pec, kde se maso opéká v uzavřeném prostoru na dubovém dřevu. Syrové koleno nebo krůtu nijak nekořeníme, jen předem nasolíme. Aby maso bylo pěkně měkké, musí se kolena péct pět hodin, krůta až osm hodin. Pak získá to pravé aroma z hořícího dřeva a dýmu. Podle přání hostů upečeme i husu, kachnu, nebo steaky, ale většina stejně dává přednost pravému pečenému kolenu.

Teď, když vaříte i vlastní pivo, jak to všechno stíháte?

Od vánoc už jsem se ženou na plný úvazek. Ke kuchaři a dvěma číšnicím přibude od července další a na vaření piva jsem si zaučil pomocníka.

 

Kdo je Artur Komárek?

Artur Komárek, osmačtyřicetiletý rodák z Rohova před deseti lety zrekonstruoval hospodu, kterou založil už jeho praděda Josef Chorý. Posledních dvacet let pracoval jako obchodník, teď je sládkem, hostinským i kuchařem na plný úvazek. 

 

 


Valid XHTML and CSS.