news menu leftnews menu right

Nejnovější

Všichni čekají, co vymyslí FURTISAMI. Pomáhá a baví se celá obec

Velké Hoštice. Každým rokem jiné překvapení. Dětské dny ve Velkých Hošticích na Hlučínsku, se díky skupině nadšenců staly magnetem, nejen pro místní. Loni se....

Svatý Martin přijede na perníkovém koni

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní p....

Kravaře mají nejlepší trafiku

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénk....

Zručné ruce si poradily s perníkovým mořem

Bohuslavice. Zdá se, že bohuslavické perníkářky každým rokem zvedají laťku svých dovedností. Letos se rozhodly vytvořit z perníku přímo moře. „Do Boh....

REKLAMA

 

Výstava o Hlučínsku získala ocenění

Hlučín. Muzeum Hlučínska získalo Zvláštní ocenění na prestižní Národní soutěži muzeí Gloria Musaealis v kategorii Muzejní počin roku 2014,v kategorii Muz....

Zvony jsou jako lidé. I ony mají srdce: říká kravařský farář Daniel Vícha.

Z jeho hlavy vzešla originální myšlenka uctít padlé vojáky z 2.světové války z farnosti tím, že nechá odlít Zvon pokoje. Kromě stošedesátijedna j....

Oslava jara v Chuchelné

Chuchelná. Milovníci vážné hudby si přijdou na své v neděli 24.května v Chuchelné. V místním kostele Povýšení sv. Kříže zazní skladby českých a světových ....

Počítadlo návštěv:
Někdo pečuje o dům, parta fandů opravuje bunkr
(6 Hodnoceno, průměr 5.00 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Středa, 24 Srpen 2011 10:33

Jako všude i na Prajzské žijí lidé obyčejní i výjimeční. Tím, že prožili stoosmdesát let v jiném státě (Prusku) jsou více rázovití. Postupně na těchto stránkách naleznete rozhovory s těmi, kteří jsou něčím výjimeční a něco v životě dokázali. Znáte i vy v okolí něčím zajímavou osobnost? Napište nám na e- mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ., my o nich rádi napíšeme.

 

Vřesina. Jako malý si stavěl s kamarády úkryty, které pak dobývali. S rodinou jezdil k nedalekým vojenským bunkrům na výlety. Později chtěl vědět víc a o jejich historii četl v knížkách. Teď Jiří Menšík s partou dalších nadšenců tráví svůj volný čas opravami vojenské pevnosti Signál v Darkovičkách.   

Jak vás napadlo začít opravovat bunkr ?
Už si nepamatuji jak ta myšlenka vznikla. Nejdříve jsme s kamarády čistili pevnost MO-S 27 „Bor“.  Ale nebylo to ono. Neměli jsme žádné zázemí ani pořádný cíl. Proto jsem se přidal o k partě, která opravuje pevnost MO-S 24 „Signál“. V té době už ho dva roky opravovali a měli už založené občanské sdružení Klub vojenské historie Hraničářský pluk 4. Je oficiálně zaregistrované na Ministerstvu vnitra.

Komu bunkr patří?
Vlastní bunkr patří Ministerstvu obrany a pozemek Lesům ČR.  Armáda už převádí sruby i soukromníkům, takže pokud Lesy ČR nebudou mít o pevnost zájem, požádáme o převod na naše sdružení.

Kdo opravu financuje a kolik už to stálo?
Z devadesáti procent ji platí členové sdružení. Ostatní peníze získáváme na dobrovolném vstupném. Velký dík ale patří různým firmám, které nám pomáhají tím, že nám vyrobí  různé vnitřní zařízení.

Na čem pracujete teď ?
V současnosti se pracuje na výrobě prvních silnostěnných dveří o tloušťce 30 mm, ventilačního potrubí a vodovodních rozvodů. Nejvíce však rekonstrukce pokročila ve strojovně Signálu, kde tepe stabilní motor Škoda 2S110 spolu s generátorem.

To vám určitě zabere spoustu volného času, co na to vaše dívka?
Je to fakt, v bunkru trávím tolik času, kolik je jen možné. Většinou to byla celá sobota a nedělní dopoledne, každý víkend. Teď se to snažím poněkud omezit a pracuji jen každou druhou sobotu. Přítelkyně už si na můj koníček zvykla natolik, že o prázdninách pracuje v Areálu opevnění Darkovičky jako průvodkyně.

Co je ve vašem opevnění největší raritou?
Hlavně uspořádáním zbraní. Původně tu byly dva samostatné těžké kulomety vz. 37, samostatně umístěný pevnostní čtyř centimetrový kanón vz. 36, devíti centimetrový minomet vz. 38 a kopule pro těžký kulomet. Tato kombinace prvků je unikátní a žádný jiný srub takové vybavení nemá.

Narazili jste při opravách na něco zajímavého?
Když jsem čistil krompáčem zasypaný přikop, vykopal jsem dva německé granáty. Když jsme odkopali další část, našli jsme československý granát, německý puškový granát a jeden cvičný granát. To už jsme museli volat pyrotechniky.

Byli překvapení, co jsme všechno našli. Velice zajímavé bylo také čištění revizní šachty srubu. Je tak úzká, že nám musel pomáhat bratrův spolužák, protože je menší. Trvalo nám to několik měsíců, protože jsme zjistili, že je v polovině šachty zaseknutý betonový poklop.

 

Členové sdružení  při rekonstrukci bunkru. FOTO JIŘÍ MENŠÍK

Odkud sháníte vybavení bunkru ?
Z toho původního vybavení moc nezůstalo. Co se dalo odnést už dávno zmizelo. Takže musíme vyrobit nové, podle originálních výkresů nebo si jedeme změřit to, co mají v jiných srubech. Výroba všeho vybavení je ovšem finančně náročná a potrvá ještě několik let. Nejdále jsme pokročili právě ve strojovně srubu, kde jsme osadili funkční motor Škoda 2S110 a blížíme do finále. Osadili jsme věrnou repliku chladící nádrže motoru o objemu tisíc litrů. Raritou jsou také stojany pro filtry, které jsme vyrobili podle zachovaných originálů a jsou zde k vidění jako jediné na Ostravsku.

Děláte nějaké speciální akce, aby o vás lidé věděli?
Akci, kdy jsme provázeli návštěvníky v dobových uniformách, jsme pořádali pouze jednou, ale bohužel moc zájemců nepřišlo. Proto jsme loni začali spolupracovat s pořadateli pochodu Hlučínsko-vřesinská šlápota a trasa vedla kolem Signálu. Letos 8. října půjdou lidé znovu kolem. Dne 24. září se koná další pochod po linii opevnění, který pořádá Slezské zemské muzeum.

Co až budete hotovi?
Protože pod sdružení spadá také srub MO-S 22 „František“, chceme zde vytvořit jakýsi pevnostní skanzen. Budeme pořádat výstavy, pietní akce či bojové ukázky. Myslím si, že pokud si budeme my "bunkráci" navzájem pomáhat, má naše snažení budoucnost a bude k něčemu užitečné.

 

Kdo je Jiří Menšík ?
O vojenské věci se devatenáctiletý student Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava zaímal už od dětství. Bunkry byly cílem rodinných výletů. Společně tam trávili odpoledne, opékali buřty a prozkoumávali je.  Více informací se pak dozvídal z knih a prohlídek již opravených objektů.

 


Valid XHTML and CSS.