news menu leftnews menu right

Nejnovější

Všichni čekají, co vymyslí FURTISAMI. Pomáhá a baví se celá obec

Velké Hoštice. Každým rokem jiné překvapení. Dětské dny ve Velkých Hošticích na Hlučínsku, se díky skupině nadšenců staly magnetem, nejen pro místní. Loni se....

Svatý Martin přijede na perníkovém koni

Bohuslavice. Ti, kdo si chtějí zažít atmosféru začínajícího adventu určitě už dnes zamíří do Bohuslavic. Po tři dny budou v místním kulturním domě místní p....

Kravaře mají nejlepší trafiku

Kravaře. Absolutním vítězem soutěže První novinové společnosti (PNS) o Trafiku roku 2015 se stala Magda Lišková z Kravař. Získala ji v kategorii „okénk....

Zručné ruce si poradily s perníkovým mořem

Bohuslavice. Zdá se, že bohuslavické perníkářky každým rokem zvedají laťku svých dovedností. Letos se rozhodly vytvořit z perníku přímo moře. „Do Boh....

REKLAMA

 

Výstava o Hlučínsku získala ocenění

Hlučín. Muzeum Hlučínska získalo Zvláštní ocenění na prestižní Národní soutěži muzeí Gloria Musaealis v kategorii Muzejní počin roku 2014,v kategorii Muz....

Zvony jsou jako lidé. I ony mají srdce: říká kravařský farář Daniel Vícha.

Z jeho hlavy vzešla originální myšlenka uctít padlé vojáky z 2.světové války z farnosti tím, že nechá odlít Zvon pokoje. Kromě stošedesátijedna j....

Oslava jara v Chuchelné

Chuchelná. Milovníci vážné hudby si přijdou na své v neděli 24.května v Chuchelné. V místním kostele Povýšení sv. Kříže zazní skladby českých a světových ....

Počítadlo návštěv:
Hlučínský záhadolog? Ne, spíš archeologický experimentátor
(2 Hodnoceno, průměr 5.00 z 5)
Napsal uživatel Liana Melecká   
Pátek, 16 Září 2011 09:22

Hlučín. K čemu sloužil kámen bábovka? Mohli pravěcí lidé používat knoflíky?  Takové nezvyklé otázky si klade Jiří Sonnek z Hlučína a snaží se na ně najít odpovědi. Ve volném čase přemýšlí nad tím, jak naši předkové  v minulosti žili a k čemu sloužily nálezy, které našli archeologové.

Přestože se zamýšlíte nad různými záhadami, označení záhadolog se bráníte. Proč ?
Záhadologové záhady většinou vytvářejí. Já je řeším a objasňuji. Proto se považuji spíše za archeologického experimentátora. Rád přemýšlím nad tím, jak lidé kdysi žili a k čemu používali věci, které odkryli archeologové. Myslím, že profesním archeologům často chybí pracovní fortel, zručnost a technická představivost. Tady vidím mezeru, kterou chci vyplnit a snažím se účel nálezů vysvětlit mnohem pragmatičtěji.

Většina lidí považuje pravěké lidi za primitivy, ovinuté  do cárů z kožešin, žijící v jeskyních. Vy si ale myslíte něco jiného?
Nevím, odkud se vzalo naše přesvědčení o jejich nedokonalosti, ale tuším, že to vzniklo již ve školních lavicích. Tam nám učitelé sice předkládali dokonalé obrázky, ale nepodložené skutečnostmi. Lidé, kteří po sobě zanechali jeskynní kresby, byli jak schopnostmi, tak rozumem stejně vybavení, jako my. Vždyť dokázali přežít dobu ledovou.

Jedna z vašich teorií se týká „záhadných kotoučků s dírkou uprostřed“, třicet tisíc let starých. K čemu podle vás sloužily?
Domnívám se, že to byly obyčejné knoflíky, které pravěcí lovci používali k zapínání oděvů v době ledové. Málokoho napadne, že by se dal přišít knoflík jen s jednou dírkou. Naši předci to vymysleli dokonale a s menší námahou. Na provázku napřed udělali uzel. Oba volné konce pak prostrčili dírkou knoflíku a oděvem. A opět zauzlili.

Zkoušel jste šňůrku sám vyrobit?
Ano, z vláken kopřivy to netrvá déle než deset minut a dokázal to i můj šestiletý vnuk.

Před pár lety vzbudila pozornost vaše teorie, že kámen v podobě bábovky, stojící v jedné z uliček Hlučína byla závora. Jak vás to napadlo ?
Ten kámen mě fascinoval už v době, kdy jsem byl dítě. Přeskakoval jsem přes něj jako přes kozu v tělocvičně. Když dlaždiči opravovali dlažbu v uličce, kámen vytáhli a položili  naležato. Cestou z nedaleké pivnice jsem se u něj zastavil z důvodu, který nebudu prozrazovat a poprvé jsem v nočním osvětlení viděl kámen zespodu. Zjistil jsem, že má uprostřed důlek, kolem něhož je vybroušený kruh. Jako by ho někdo opracoval na soustruhu. Napadlo mě, že se kamenem muselo otáčet na kamenné podložce se stejným důlkem kolem svislé osy. Druhý den jsem kámen pečlivě prozkoumal a proměřil. Přesně takové otvory mohla mít jen závora.

K čemu myslíte, že tenkrát sloužila?
Účelem závor je omezit průchod a průjezd do nějakého ohrazeného prostoru. V Hlučíně mohla například omezovat vstup do nádvoří zámku. Nebo mohla stát v jedné ze dvou městských hlučínských bran.

Aby jste dokázal, že to funguje, vyrobil jste i model. Co se s ním stalo?
Model jsem věnoval hlučínskému Zámeckému muzeu a lidé si ho tam mohou prohlédnout. Vymysleli to perfektně ti naši předkové, model funguje dokonale. 

Kdo je Jiří Sonnek?

Žije a působí v Hlučíně. Profesí je Jiří Sonnek elektronik a již pětatřicet let se zabývá katodickou protikorozní ochranou v zemi uložených dálkových plynovodů i vodovodů. Rád cestuje za lidmi, kteří žijí původním způsobem života. Byl na Sumatře, projel  thajskou i džunglí, pobyl mezi nomády na Sahaře. Jeho srdce však patří Tibeťanům a do Nepálu se letos chystá již popáté. Rád také píše a zveřejňuje staré příběhy i v hlučínském nářečí. Jeho cestopisy i příběhy postupně najdete v Prajzských novinách. 

 

Jako všude i na Prajzské žijí lidé obyčejní i výjimeční. Tím, že prožili stoosmdesát let v jiném státě (Prusku) jsou více rázovití. Postupně na těchto stránkách naleznete rozhovory s těmi, kteří jsou něčím výjimeční a něco v životě dokázali. Znáte i vy v okolí něčím zajímavou osobnost? Napište nám na e- mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ., my o nich rádi napíšeme.

 

  

 


Valid XHTML and CSS.